Malé kraje to možná až tak necítí. Ale pro občany těch velkých, jakým je třeba Olomoucký kraj, by vzkříšení okresů byla plusem.

Nejde o to mít víc úředníků - jde o to, aby se ti stávající více rozprostřeli, a aby se do okresů přiblížila i samospráva. Detašovaná pracoviště sice fungují, je to ale slabá náplast. Stejně tak je fakt, že novodobé a hlavně obrovské krajské paláce jsou občanům vzdálené jak místopisně, tak lidsky. Vnímají je jako svět sám pro sebe, se kterým nemají nic společného.

Je to o to smutnější, že jde (nebo má jít) o samosprávu, která by měla být lidem po obcích a městech co nejblíže. Detašovaná pracoviště se však dotýkají jen státní správy, takže samospráva kraje je "něco tam v krajském městě", a lidé se neorientují ani v tom, co to vlastně ten kraj je a k čemu jim je.

Ví, že se "tam odvoláváme" proti rozhodnutím státní správy z pověřených obcí a měst (například proti stavebním povolením), ale o čem kraj rozhoduje v oblasti samosprávy většinou neví vůbec nic. Okresní "parlamenty" by jistě vnímali citelněji, ale k tomu jest cesta dlouhá, pokud vůbec by se o ní začalo uvažovat - znamenalo by to totiž přiznat chybu a nastoupit cestu zpět. Složité, drahé, nákladné - už to slyším. Jako bychom my dole mohli za to, že namísto malých okresů vznikly velké krajské kolosy.

Co by ale pomohlo hned, by bylo zasedání krajských zastupitelstev v různých místech regionu - bývalých okresních městech nejvhodněji. Ne z vůle kraje, ale povinně. A k tomu stačí jedna věta v zákoně o krajích.

Občané kraje z daného regionu by si mohli přijít poslechnout své zastupitele napřímo, a nemuseli by cestovat do krajského města. A že by zastupitelé občas cestovali dál, to by jistě vydrželi.

Tedy v Olomouckém kraji by se kolovalo mezi městy Olomouc, Šumperk, Jeseník, Prostějov a Přerov. A proč ne. Politikové by měli jezdit za svými občany, ne naopak.

Neumím si představit lepší metodu přiblížení se občanům než když politikové přijedou za nimi. Jde jenom o to chtít. 

Převzato z profilu