Ivan Gabal zdůraznil, že přítomnost v Severoatlantické alianci a Evropské unii je velký benefit. „Neuvědomovali jsme si význam v té době dostatečně, ale byli jsme uznáni a hodni jako někdo, za koho jsou tyto země ochotny bojovat a dát svoji prosperitu. Stojí za to zopakovat, co jsme získali a zároveň jsme přispěli přidanou hodnotou,“ řekl Gabal s tím, že být v západním společenství je méně riskantní, než být mimo něj. Jako spoluzakladatel Občanského fóra spolupracoval také s následným prezidentem Václavem Havlem.

Dnešní svět otevřel válečný konflikt

Připomněl, jak rychlé a silné byly změny. „Měly charakter dlouhého vlaku, kdy z lokomotivy nebylo v zatáčkách vidět na poslední vagón a z posledního vagónu nebylo vidět na lokomotivu. Napětí bylo tak velké, že jsme přišli o Československo a považuji to za jednu z největších škod transformace,“ uvedl Ivan Gabal. Podle něj v diskuzi o tom, zda budeme patřit na východ, nebo na západ, už máme jasno. Pětadvacet let bezpečného vývoje, kdy jsme se nemuseli ohlížet napravo ani nalevo, už skončily. „Jak s vypuknutím konfliktu na Ukrajině, tak útokem Ruska i koncem studené války v severní Africe a na Středním východě. Ocitli jsme se ve světě, který otevřel reálné riziko válečného konfliktu. Jsme ve fázi, kdy tuto realitu teprve vstřebáváme,“ uvedl. Otázkou dle jeho slov zůstává, jak se budeme na takové prostředí adaptovat, co máme k dispozici a co s tím máme dělat.

Lidovec upozornil, že jsme součástí kolektivní obrany a tedy plně závislí na výkonnosti kolektivní obrany: „Ta je zase plně závislá na tom, co do ní vneseme my. Kvůli ekonomické krizi i pocitu bezpečí jsme obranné kapacity snižovali. Hodně jsme se vyvíjeli v pozici černého pasažéra, a to mentálně i politicky. Atmosféru, která provázela můj vstup do Parlamentu, popisuji vtipem, že jsme byli připraveni bránit se do posledního Američana.“ Gabal podotkl, že se nejedná o adekvátní, kvalifikovaný koncept, jež by mohl fungovat. Když si představí traverzu nad vchodem do světa bezpečí, tak ta traverza je americká a ostatní státy na ní visí na šňůrách. Jsou závislé, zda je traverza udrží, nebo nikoliv.

Putin testuje podporu USA

Ruský prezident Vladimir Putin bude podle lidovce po zbytek Obamovy vlády testovat na našem regionu, jakou mají Američané vůli nás podpořit. Testování probíhá na Ukrajině a rozšířuje se do západní Evropy. Zmínil také zrušenou povinnou vojenskou sloužbu. Zajímala i posluchače. „Vojna byla zrušena a já mám pocit, že armáda je plná generálů a důstojníků. Kde vezmeme ty vojáky, kdyby se něco opravdu strhlo?“ ptala se žena z hlediště.

„Kdyby mladí jezdili alespoň na tříměsíční cvičení, kde by je vycvičili, určitě by to pomohlo. Nemám pocit, že máme přiliš generálů, je jich, tuším, asi přes dvacet. Vojáků máme něco přes šestnáct tisíc, což není dost. Potřebovali bychom kolem pětadvaceti tisíc, jenže to chvíli trvá, než se vycvičí a připraví a také záleží na vůli to platit. V leteckých opravnách jsem poslouchal vzdychání, jak jsou ty sankce proti Rusku hloupé a omezují dodávky náhradních dílů. Náklady na sankce jsou ale nepřímé náklady na obranu státu,“ řekl Gabal. Tvrdil zároveň, že jedním z hlavních argumentů vlády je, že česká společnost to neunese. A unese to, až to přijde spontánně? ptal se přítomných.

Gabal: Nejdříve se musíme bránit sami

Z řad posluchačů se také ozvala kritika USA za vpád do Afghánistánu a dalších zemí. „Neměli tam co dělat,“ tvrdil starší muž. Ivan Gabal však oponoval, že museli zasáhnout, ale v podstatě nenechal tazatele mluvit a vyjádřit svůj názor. Striktně přešel k další otázce, která se týkala obrany v ohledu ekonomickém, ale i v kyber prostoru. Lidovec přiznal, že na tom nejsme nejlépe a jsme pod tlaky Ruska. Přítomní se ptali i na spolupráci Vyšehradské čtyřky, zda je nějaká šance na zlepšení. Gabal připustil, že spolupráce je na útlumu a potřebovala by obnovit. „Kdyby však opravdu došlo k napadení, tak se nejdříve musíme bránit sami a až pak dostaneme pomoc. Budeme se snažit ji oživit s Poláky i Slováky,“ dodal Gabal.