Rozhodnutí Moskvy vyslat takzvaný humanitární konvoj do míst střetů mezi ukrajinskými vojsky a proruskými separatisty s sebou přineslo řadu komentářů. Rusko už oznámilo svůj záměr vyslat sem další konvoj. Jaký vy osobně máte dojem z vypravení toho prvního? Šlo podle vás vůbec o humanitární pomoc, nebo snad provokaci, či dokonce zástěrku pro doplnění zbraní a munice?

Já zdůrazňuji, že mohu mít jen dojem, protože informace jsou tak různorodé a protichůdné, z nejrůznějších zdrojů a těžko ověřitelné, že člověk si skutečně dělá jenom dojem. Je to ruský cirkus, kterému dělá svojí neobratností zajímavé PR ukrajinská vláda. Rozumím však tomu, že tam potřebují civilisté pomoc, bohužel to vždycky dopadne na toho obyčejného člověka.

V eskalaci tohoto problému, kdy tady mluvíme o tom, kdo sestřelil malajsijské letadlo, o tom, zda-li tam Rusové posílají vojenské kolony, nebo jenom zbraně, ale pokud tam pošle humanitární konvoj jedna ze stran konfliktu, tak co si mám o tom myslet? Mně přijde, že je to jenom nějaké divadlo a všechny scénáře, které jste vyjmenoval, jsou možné. Já nebudu absolutně hájit ukrajinskou stranu. Nemůžu, protože informace o tom, co se tam děje, jsou neověřitelné. Pokud však skutečně někdo chtěl pomoct, tak to samozřejmě měl udělat úplně jinak.

Jak konkrétně by taková pomoc podle vás měla vypadat?

Měli použít nějaké neutrální prostředky. Když šéf Červeného kříže, který není ani Ukrajinec, ani Rus říká, že Červený kříž o ničem neví, k ničemu nebyla tato organizace puštěna a nikdo s ní nic nekonzultoval, tak je to minimálně divné. Pokud by se jednalo transparentně, podle mě se to dalo udělat neutrálnějším způsobem, a to tak, aby bylo naprosto jasné, že je tady vůle pomoct těm obětem. To, co se děje teď, je podle mého názoru všechno možné, jen ne upřímná snaha pomoci potřebným. Bohužel neobratnost ukrajinské vlády v tom dělá ještě větší chaos. Já nemohu věřit tomu, že je to čirý altruismus ze strany Kremlu.

Na dnešním summitu NATO v Minsku se má Putin sejít s Porošenkem. Očekáváte nějaký průlom v tomto konfliktu po tomto jednání?

Já bych si to moc přál. Lidsky to člověka neskutečně mrzí, to, co se tam děje. Mrzí to o to víc, že se to děje ve státě, který je nám skutečně blízký. Ono to mrzí všude na světě, člověk se nad tím musí zamýšlet. V případě Ukrajiny se navíc jedná o stát, který je nám opravdu blízký, proto bych si moc přál, aby došlo k nějakému průlomu, aby se situace začala řešit. Ale podle mého názoru, o čemž jsem přesvědčený dlouhodobě, klíč k řešení tohoto konfliktu má Vladimir Putin, jemuž se podle mého názoru situace vymkla z rukou a teď je poměrně složité z ní vyjít se ctí. Jde také tak trochu o válku gangů. Koneckonců Ukrajina i Rusko jsou oligarchické státy, kde jsou zájmy oligarchů ekonomicky různě propojeny. Já nevím, jestli Vladimir Putin řídí oligarchy, nebo oni jeho, a Porošenko, pokud vím, je čistý oligarcha. Myslím si proto, že jeden druhému nemůže nic vyčítat. Ti, co napadají proces voleb na Ukrajině, by si měli vzpomenout, jak byl zvolen Vladimir Putin.

Co mě na našich lidech někdy mrzí, je, že zapomínáme a že se někteří ani nesnaží dívat se na problém objektivně. Je to samozřejmě složité, protože těch informací je moc, a informační válka, která probíhá, je asi bezprecedentní. Na druhou stranu, já nejsem ten, který běhá s ukrajinskou vlajkou po České republice, nebo by byl nadšený z nové ukrajinské vlády, to ani náhodou. Nicméně naše zkušenosti se sovětským vedením, k němuž se Putin hlásí a chce obnovit toto impérium, nejsou nejlepší, spíše naopak. Takže já se na ruské ambice dívám znepokojeně. Několikrát jsem už i ParlamentnímListům.cz říkal, že já a celá generace politiků kolem mě jsme strašně dlouho žili v tom, že jsme s Ruskem partneři, a já dodneška považuji Rusko za partnera. Ale čím dál častěji si kladu otázku, jestli je to i naopak. Mám totiž pocit, že jsme pro něj minimálně rivalové, ne-li nepřátelé. Já jsem z toho na rozpacích, ale rozhodně si nemyslím, že je to dobře a že z dlouhodobého hlediska je to dobře i pro Rusko.