Na zaplněném náměstí se jako i v jiných městech a obcích nejen Jihočeského kraje při návštěvě hlavy státu tísnily stovky obyvatel. Žhavým problémem je tu dobudování dálnice a zklidnění města a k tomu směřovaly i dotazy.

Od toalety až ke „šlapkám“

„Rád bych vyjádřil jisté pochybnosti o dokončení v roce 2020,“ nepotěšil přítomné prezident. „Když přijdete do nějakého úřadu, tak nejdřív hledáte toaletu. To vám zabere den, pak hledáte kompromitující materiály na svého předchůdce, to vám zabere měsíc a pak se začnete zabývat vytvářením nějaké vlastní koncepce, což vám trvá půl roku. A když nastává čas, abyste tu koncepci realizovali, tak jste odvoláni. A to nechci hovořit o příčinách – někdy jsou poněkud komické. Už jste někdy, manželé, řekli svým manželkám, že vypadají lahodně? Asi víte, o čem mluvím…“ usmíval se za potlesku davu prezident.  Měl však také dobré zprávy: „Finance na dálnici jsou. Na Fondu dopravní infrastruktury je toho času 91 miliard korun.  Pan starosta mě upozorňuje, že lidé se nebudou muset pak bát u vás přejít silnici. Zjistil jsem, což jsem nevěděl, že u vás je silnice E55 a tato silnice je v očích našich občanů spojena s poněkud jinými druhy chodců, než jsou normální lidé,“ rozesmál náměstí Velešína.

Hlava státu vymahačem

Na diskusi se zaměstnanci Jihostroje, který dlouhodobě působí na průmyslovém trhu výrobců letadel, automobilů, zemědělských strojů a další mobilní techniky, na úvod Zeman řekl: „Já svůj čas vždycky při cestách do krajů dělím mezi úspěšné a neúspěšné podniky a mám přitom několik jednoduchých kritérií. Jedním z nich je výše průměrné mzdy, a mám také svůj vlastní indikátor, a to je míra fluktuace. Jak mi řekl pan generální ředitel, je tu kolem dvou procent, což je nádhera, protože věrnost podniku je něco, co už se dnes moc nenosí, ale protože jsem přívrženec Baťova systému podnikání, jak Tomáše, tak Jana, tak si říkám, že ten jednokariérový model tu vyrůstá. Vážím si toho, že dokážete pronikat na vysoce náročné zahraniční trhy, zejména do Spojených států a Německa, protože co je vám platné, když něco prodáte a odběratel vám nezaplatí. A prezident pak chodí jako vymahač pohledávek, píše dopisy prezidentům dalších zemí a říká dlužíte nám tu pět miliard, tu devět miliard. Díky třeba dobrým osobním vztahům s těmi prezidenty se mu časem čase podaří alespoň část těch peněz vymoci.“