Generální tajemník Amnesty International Salil Shetty, který se osobně přijel podívat na stav českého vzdělávání, označil za šokující, že v praktických školách je skutečně nenormální počet romských dětí. Dá se tahle skutečnost vnímat jako znak diskriminace romské populace?

Podle mého názoru samozřejmě nikoli. To se zaměňuje příčina a následek a jde o dvě rozdílné věci. Skutečnost, že romská populace jde do praktických škol, se nedá převést na procenta, ale záleží to na schopnostech těch dětí. Potíž je v tom, že romské děti jsou na školu méně připraveny. To je vážný problém, to je „vina“ vlády a státu, to všechno je pravda, ale nedá se tento problém vyřešit tím, že to budeme řešit až při nástupu do školy. To možné není, a to by školský systém velice nabouralo.

Zmínil jste „vinu“ vlády a státu, jak by tedy měly postupovat?

Tu vinu dávám do uvozovek. Ale jestliže tedy na území státu žije skupina lidí, jež je méně vzdělaná, která se chová způsobem jiným než většina obyvatel, jestliže majorita té většinové společnosti k ní má negativní vztah, je to samozřejmě problém celé společnosti a celého státu. To se projevuje v otázkách zaměstnání, bydlení, zdravotní péče a všude tento problém je, ale nedá se řešit realizací až té poslední věci, a to je školství. Nikdo nepopírá, že je to širší společenský problém, že postavení romského etnika je velmi problematické, že se tím musí společnost zabývat, ale že bychom to mohli řešit jen diskriminací nebo nediskriminací, tak tomu jistě není.

Zpráva Amnesty International tvrdí, že k diskriminaci romských dětí nedochází pouze jejich častým zařazováním do praktických škol, ale kritizuje to, že prý velmi výrazná segregace je v běžných školách, kdy vznikají čistě romské školy, ze kterých mají potom žáci problém pokračovat na dobré střední školy. Jsou tedy v takovém případě romské děti diskriminovány?

Bylo to už také publikováno, ale šlo o to, že se děti zařazovaly podle toho, jestli prošly testem nebo ne. Ale všechny děti byly připuštěny k testům, a když je neudělaly, tak bez ohledu na jakoukoli etnicitu šly do jiné třídy než děti, které zkoušky udělaly. To přece není žádná předem daná diskriminace, jež by mířila na jednu skupinu. Není možné to považovat za diskriminaci, to je přirozený stav věcí. Jestliže máme určité procento dětí, které předtím, než jdou do školy, neviděly nikdy knížku a nic si nikdy nepřečetly, je to vážný problém. A že většina těchto dětí jsou Romové, nemůže být hozeno na vrub škole, to je problém společnosti. Ale říct, že budeme vědomě v jedné třídě vychovávat děti, které neumějí pořádně česky, v životě neviděly knížku, společně s dětmi, jež jsou na jiném stupni přístupu ke vzdělání, je chybné. Zjednodušené úvahy, že všechno je zasaženo diskriminací nebo rasistickým přístupem, jsou nesprávné a věci rozhodně neprospívají.