A usilovat musíme především o spolupráci a koordinaci hospodářských a fiskálních politik v rámci celé Evropské unie. Tato koordinace je klíčová pro zajištění zdravých veřejných financí, podpory hospodářského růstu a omezení makroekonomické nerovnováhy v EU. Protože pouze tehdy, když se Česká republika maximálně zapojí do společné koordinace hospodářské politiky, má i šanci ji ovlivnit, respektive „být u stolu a ne na talíři“.
Hospodářská a měnová unie
Jednou z priorit Evropské unie bude v příštích letech prohloubení hospodářské a měnové unie. Konkrétně to znamená jednotný mechanismus bankovního dohledu a jednotný mechanismus pro řešení problémů bank v obtížích. Musíme si uvědomit, že tento rozvoj musíme maximálně podporovat, neboť většina bank v České republice má svou mateřskou banku v eurozóně. A tím se objevuje další otázka: Co s tím eurem?
Euro není v krizi
Mýta, že euro je v krizi, je šířená mezi euroskeptiky a prohlubuje nedůvěru k jednotné měně. Tady si musíme uvědomit, že tzv. krize eura není měnová krize, ale jde o krizi refinancování v jednotlivých členských státech eurozóny. Jak je možné, že tzv. krize eura nepostihla všechny země eurozóny? Správné pojmenování tohoto omylu vede k argumentu, že se musíme jako členský stát soustředit na konstruktivní spolupráci a koordinaci hospodářské politiky spolu s orgány Evropské unie a s ostatními členskými státy.
Škrty nevedou k hospodářskému růstu
Jedna věc je jasná – nesmíme žít v omylu Nečasovy vlády, že pouhé škrty vedou k tomu, že se stav republiky změní k lepšímu. To se projevilo ve vyjednaném víceletém finančním rámci (VFR) na období 2014-2020, ve kterém vlády členských států vyjednaly mnohem menší rozpočet, než navrhla Komise a než žádala Frakce SD v Evropském parlamentu. Škrty nejsou cestou z krize. Musíme se soustředit na větší investice a podporu hospodářského růstu a nezaměstnanosti. Podmínky ve VFR, které vyjednal Evropský parlament, k tomu směřují. Evropský parlament vyjednal mj. předzásobení prostředků právě na podporu v boji proti nezaměstnanosti a je teď na členských státech, aby v rámci jednání o rozpočtu v letech 2015-2017 toto předzásobení prostředků implementovaly a tímto podporovaly růst a zaměstnanost.
Je to tedy na nás
Evropskou unii (a s ní i nás) čeká prohloubení ekonomické spolupráce a je na nás, zda budeme při tom. Nová vláda může Českou republiku převézt z periferie zpět do centra jednání a s tím do centra Evropy, kde by následovaly další kroky integrace do evropské rodiny.
