Lze tedy očekávat, že tyto nároky Evropské unie výrazně prodraží výstavbu nových veřejných budov, ale i soukromých bytů či bytovek, což velice zatíží nejen veřejné rozpočty (jak státu, tak i krajů a obcí), ale i rozpočty jednotlivých domácností. Navíc požadavky na zpřísňování technických budou uplatňovány patrně postupně již před roky 2018 a 2020, čili zvýšené náklady na pořizování těchto budov lze očekávat od chvíle započetí tohoto procesu.

Ministerstvo životního prostředí chce pomoci

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) přišel s částečným řešením vzniklého problému. Plánuje, že by šla část výnosu z aukčního prodeje povolenek na financování zateplování veřejných budov.

„Na začátku roku předložím svůj návrh do vlády, kam by měly být alokovány peníze získané z prodeje povolenek, které byly určené pro ministerstvo životního prostředí. Již nyní mohu předeslat, že velká část z takto získané částky půjde na zajištění energetických úspor veřejných budov, které po nás požaduje Evropská unie," řekl ParlamentnímListům.cz Chalupa.

Česká republika má k dispozici 640 milionů povolenek na vypouštění CO2 na období osmi let. Z toho půjde 44 procent do aukce. Z peněz získaných v aukci poputuje půlka do státního rozpočtu a polovina právě ministerstvu životního prostředí. MŽP bude tedy mít k dispozici prodej 140,8 milionu povolenek.

Čtěte také:
Petr Kužel: Bezplatné přidělení části emisních povolenek je správné

Kolik lze získat peněz z povolenek?

S jakou lze počítat získanou částkou? Podle asi rok starého odhadu Evropské komise bude možné získat zhruba 20 až 22 eur za povolenku. Tento odhad EK se však zdá příliš optimistický, neboť dnešní tržní cena povolenky se pohybuje kolem 13 až 14 eur. Energetický regulační úřad uvedl, že průměrná cena povolenky je pro rok 2010 358,25 korun, což při kurzu 25 korun za euro činí 14,33 euro za jednu povolenku. Průměrná cena emisní povolenky k 28. únoru 2011 byla ve výši 349,84 korun, tedy 13,99 eur.

Psali jsme:
Zelená úsporám: Větší průšvih, než se čekalo. Chybí až 9 miliard
Zelená úsporám: Domácnosti a paneláky nepřijdou o dotace

S předpokládaným příchodem ekonomické krize lze navíc očekávat pokles výroby, a tím pádem i nižší poptávku po nákupu povolenek. Pokud budeme tedy počítat, že jedna povolenka se prodá za 13 eur, vyjde nám, že by MŽP mělo k dispozici 1830,4 milionů eur, tedy 1,83 miliardy, což při kurzu 25 korun za euro činí 45,76 miliardy korun. Velký poměr této částky by měl být právě ministerstvem věnován na programy, které budou spolufinancovat zajištění energetické nenáročnosti veřejných budov.

Co směrnice Bruselu požaduje

Směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive) byla přijata v roce 2002 a následně byla v červnu 2010 v době vlády Jana Fischera nahrazena směrnicí EPBD II (2010/31/EU). První znění směrnice bylo do českého právního řádu implementováno novelou zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií přijatou zákonem č. 177/2008 Sb. Do praxe tak byla zavedena povinnost zpracovávat pro stanovené budovy průkazy energetické náročnosti budov.

EPBD II stanovuje nad rámec původního znění směrnice povinnost navrhovat všechny nové budovy „s téměř nulovou spotřebou" a dále v případě definování energetické náročnosti budov zavádí opatření ve formě stanovení nákladově optimální úrovně minimálních požadavků na energetickou náročnost.

Jako „budova s téměř nulovou spotřebou energie" je definována taková budova, jejíž energetická náročnost je velmi nízká. Takřka nulová či nízká spotřeba požadované energie by měla být ve velkém rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů, včetně energie z obnovitelných zdrojů vyráběné v místě či v jeho okolí. Směrnice navíc ukládá členským státům „zohlednit nákladově optimální úrovně energetické náročnosti při poskytování pobídek určených pro výstavbu nebo větší renovace budov".

Implementační proces

Za implementaci směrnice je zodpovědné Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, ministerstvo životního prostředí je spolugestorem. Podle bruselského harmonogramu do 9. července 2012  členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení technických požadavků a nastavení kontrolních mechanismů a od 9. ledna 2013  členské státy začnou uplatňovat novou metodiku pro průkazy energetické náročnosti budov.

Do 9. července 2015 by měly členské státy EU snížit hranici minimální podlahové plochy, kde nastává povinnost zpracování a vystavení průkazů u budov vlastněných orgány veřejné moci, z 500 metrů čtverečních na 250.

Konečně 31. prosince 2018 mají členské státy zajistit, aby nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné moci byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie a do 31. prosince 2020 mají členské státy toto zajistit u všech nových budov.

Co se týče České republiky, tak implementace směrnice má proběhnout novelou zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií. Schválení novely a její vyhlášení ve sbírce se předpokládá do února 2012 a do dvou měsíců by k tomu měly být schváleny podzákonné prováděcí předpisy (vyhlášky).

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE