Ještě nikdy v minulosti neodpovídalo tolik respondentů v průzkumu agentury STEM na otázku „Myslíte si, že se situace v České republice vyvíjí všeobecně správným, nebo nesprávným směrem?“ tak pesimisticky jako při posledním šetření ve dnech 27. října – 5. listopadu 2012. Nesprávný směr vývoje označilo 57 procent dotázaných, 37 procent respondentů odpovědělo, že se nevyvíjí nikam, a pouhých 6 procent si myslí, že se vyvíjí správným směrem.
Přitom ještě v době českého předsednictví EU převažoval s 37 procenty názor o správném směru, zatímco nesprávný směr vidělo 34 procent dotázaných. „Měla by to být úvaha o dlouhodobých trendech, ať už ekonomických či morálních, třeba že dochází k úpadku morálky, ale ukazuje se, že lidé spíše odpovídají na základě své aktuální spokojenosti s politickou situací. Nejnovější výsledky bych proto přičítal aktuální nespokojenosti s vládou, s tím, jak funguje, a že je to vláda s nejnižší podporou, jaká tu kdy po roce 1989 byla,“ říká pro ParlamentníListy.cz politolog Jan Bureš.
Správným směrem jsme šli za Špidly a za Paroubka
„Lidem se ani nedivím, že jsou ze situace u nás znechucení, zmatení a naštvaní. Ale to neznamená, že správný vývoj by byl, kdyby se společnost vrátila a postupovala podle slibů levice. Nynější stav je dán i tím, že někteří pravicoví politici udělali obrovské množství chyb,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Rudolf Baránek, první místopředseda Strany soukromníků ČR.
Tento průzkum provádí STEM od roku 1993 a jeho zajímavostí je, že nejoptimističtěji se lidé vyjadřovali v období vlád ČSSD. Po volbách v roce 2002 a vytvoření kabinetu Vladimíra Špidly se i v souvislosti s řešením mimořádné situace po extrémních povodních vyslovilo 42 procent dotázaných pro správný směr a jen 22 procent ho označilo za nesprávný. Podobně pozitivní výsledky se objevily za vlády Jiřího Paroubka, když v lednu 2006 uvedlo 43 procent respondentů správný směr a 24 nesprávný.
Fischerova vláda nadělala v mnoha případech jen škodu
„To jsou dvě období nejvyššího ekonomického růstu a nejnižší míry nespokojenosti, stávek či demonstrací. Tehdejší pozitivní náladu ve společnosti bych přičítal klesající nezaměstnanosti a celkově příznivé ekonomické situaci. Ale faktem je, že jak té Špidlově, tak i Paroubkově vládě se dařilo vytvářet spíš pozitivní image, kam politika směřuje. Oba v médiích hodně prezentovali své záměry, úspěchy, a to také veřejnost do jisté míry pozitivně naladilo,“ uvádí vedoucí katedry politologie a humanitních studií Metropolitní univerzity Praha Jan Bureš.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník