Mezinárodní den žen (MDŽ), je původem socialistický svátek. Jde však o mezinárodně uznávaný den stanovený Organizací spojených národů k výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Poprvé se tento svátek žen slavil 28. února 1909 po vyhlášení Americkou socialistickou stranou. Od roku 1911, kdy byl poprvé slaven v Německu, Rakousko-Uhersku, Švýcarsku, Dánsku a USA mezi jeho cíle patřilo volební právo žen, od roku 1975 pak je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. Jak velký krok a posun ženy od té doby zaznamenaly? Jsou například Češky v současné době spokojené s ženami, které vstoupily do politiky? Co třeba říkají na Karolínu Peake, Miroslavu Němcovou nebo Kateřinu Klasnovou?

„Nemohu se ubránit dojmu, že většina těch žen, co nyní v politice máme, tam šla jen proto, aby do toho mužům co nejméně mluvily, včetně té Karolíny Peake, která potenciál měla, ale v maximální míře ho promarnila. To, jak se zachovala hned poté, co byla uvedena do funkce ministryně obrany, bylo totiž skutečně nevhodné,“ reagovala pro ParlamentníListy.cz socioložka Jiřina Šiklová.

Pozastavila se pak dále i nad tím, zda se dá hovořit o tom, že jsou ženy v české vysoké politice důstojně zastoupeny. „Co je důstojné? To je to, že někdo nevybočuje ani zleva, ani zprava. Jenže když nevybočuje, pamatujeme si pak na nějaký projev takového člověka, či v tomto případě, jak se ptáte, političky? Já si například nějaký významný projev, který by upoutal pozornost, paní Němcové, Klasnové ani Peake opravdu nepamatuji,“ přiznala Šiklová. Jak dodala, z toho lze usuzovat, že ženy mají v české politice skutečně co dohánět, alespoň v oblasti získávání silných osobností.