Šustrová natřela opozici: Vaříte populistickou břečku, vraťte se do školy

02.09.2012 7:17 | Zprávy

JINÝMA OČIMA Část parlamentu by se měla vrátit na základku a doplnit si znalosti historie. S těmi současnými by totiž propadla už v šesté třídě. Ohledně majetkového vyrovnání s církvemi je třeba hodit za hlavu moderní mytologii o tom, že církve, šlechta a sudetští Němci jsou nepřátelé Čechů. Připomínky Václava Klause jsou v tomto ohledu spíše snahou o další zviditelnění. Takto smýšlí chartistka a publicistka Petruška Šustrová. Štvou ji i populistické hrátky opozice.

Šustrová natřela opozici: Vaříte populistickou břečku, vraťte se do školy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petruška Šustrová

Náhled disidentky, publicistky a překladatelky Petrušky Šustrové na v současnosti nejdiskutovanější témata je jasný. Odvolání policejního prezidenta Petra Lessyho považuje za běžné chování šéfa k podřízenému a netřeba v tom hledat nic víc. Naopak ji štve, jak všeho využívá opozice, protože v mnoha případech, například ohledně zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, vaří populistickou břečku. Návrat majetku církvím je totiž, podle ní, krok zemi prospěšný.

Opozici někdy nebrat vážně

„Stínový ministr vnitra ČSSD Jeroným Tejc nejdřív požadoval, aby Lessy z funkce odešel, teď říká, aby v ní zůstal. V tomto ohledu nemohu brát opozici vážně. Pro ni je to jen další příležitost k politickým hrátkám. Navíc se vše směšuje s majetkovým vyrovnáním s církvemi a jinými zákony, přitom to spolu nemá nic společného. Opozice stále omílá, že Kubice, jenž má na krku svou někdejší zprávu, má tak akorát mlčet. Nevím, jak se policejní prezident odvolává demokraticky. Jde o hierarchizovanou složku. Stejně jako šéfredaktor, tak i ministr, chce spolupracovat s lidmi, kterým věří a na něž se může spolehnout. Když souhra není, práce kulhá. Demokratická je volba. Jmenování je vždy akt mocnějšího. Výměna Červíčka za Lessyho, to je prašť, jako uhoď,“ vysvětluje Šustrová pro ParlamentníListy.cz. Proti zprávě, že Angela Merkelová vyjednala v Číně obrovské zakázky na malé elektrárny, nebo že Česko dodá padesát elektráren pro Pákistán, prý jde o klasickou mediální šlehačku.

Protesty části společnosti proti vyrovnání s církvemi bere jako důkaz, že spousta lidí stále věří české moderní mytologii. „Jde o pozůstatek vymývání mozků za bývalého režimu. Češi jsou navíc tradičně dost protikatoličtí a protiklerikální. Po rozpadu Rakouska – Uherska byla církev považována za jeden z pilířů habsburského trůnu, takže k ní vládl odpor. Pravda, církev si nevedla vždy tak, aby si získala důvěru jiných lidí, než věřících. Je to složité. Teď jde o majetek a v tom případě je v každé společnosti dost jednoduché vyvolat závist a polarizovat ji. Málo slyšíme o tom, že na církve stát vynakládá spousty peněz, které by se tím zredukovaly, protože budou na státu nezávislé. Pořád se omílají prvotní čísla,“ podotýká.

„Když čtu rozpravy v parlamentu, fakt nevím, jestli se mám smát nebo plakat. Půlce lidí bych doporučila, ať se vrátí do základní školy, zapomenou na propagandu a začnou se znovu učit. Jejich nynější znalosti historie jsou tak žalostné, že by s nimi skončili v šesté třídě. I velká část veřejnosti je proti, ale argumentuje čirou propagandou. Když slyším dotazy diváků v televizi, je mi trapně. Kolem církví vládne strašná nevzdělanost a absolutní nevědomost o tom, co dělají. Vždyť zde dvacet let obce nemohou zacházet s obstaveným majetkem. Ale to všechno jsou maličkosti, hlavně když je důvod k předvolební propagandě,“ doplňuje ParlamentnímListům.cz Šustrová.

Klaus je konfliktní člověk

Přístup k církevnímu vyrovnání zpochybnil i prezident Václav Klaus, když premiéra Petra Nečase požádal o garanci, že neprolomí restituční hranici z roku 1948. „Jde pořád o Benešovy dekrety. Když byl zrušen Benešův dekret o státním filmu hned po revoluci, nikdo ani neškytl. Když jde o odvěké nepřátele českého národa, jak se to podává v moderní české mytologii, tedy šlechtu, církve a sudetské Němce, jsou Benešovy dekrety nezlomnou zbraní. Řada z nich však časem stejně vyprchala, jako třeba dekrety o čtvrtletním zúročení Poštovní spořitelny. Většina lidí, co se jimi ohání, je nečetla. Ve skutečnosti jde stále o několik málo dekretů, na nichž se pořád rajtuje. Režim v roce 1945 až 1948 nebyl demokratický, protože byly povoleny jen některé demokratické strany. Největší předválečná strana povolena nebyla. Benešovy dekrety byly častokrát zneužity a překrouceny ve věci vyvlastňování majetku kolaborantů. Jsou to podivné zákony. Proč má pan prezident do toho potřebu mluvit, nevím. Možná má pocit, že je ho málo vidět,“ šťouchne do pána Hradu. Klaus, protože dokáže přesně vytušit, co si myslí relevantní většina, a podle toho se chová, dokáže polarizovat společnost a v tomto ohledu je konfliktní.

Nečasovu vládu a ministra financí Miroslava Kalouska nehodnotí Šustrová až tak příkře jako většina ostatních komentátorů. „Zvýšení DPH podle mě sice nepřinese kýžený výsledek, ale vláda přes všechny Věci veřejné a opoziční námitky, postupuje cíleně a daří se jí. Otázka je, co dokáže prosadit v rozmezí několika příštích dní,“ míní. „Jde sice o věštění z křišťálové koule, ale myslím si, že vláda nepadne. O předčasných volbách je stejně těžké mluvit. Kdyby padla vláda, tak má prezident právo jmenovat jinou, vždyť ve spoustě věcí je mužem, jako v případě opoziční smlouvy, velkého konsenzu. Třeba by slepil další. Nevidím k tomu však důvod, i kdyby neprošly zákony, na nichž nynější vláda založila smysl své existence. Nejspíš to dotáhne do řádných voleb,“ dodává.

„Kalousek podle mě není takovým fantomem vlády, za jakého je pokládán. Vždyť o žádném z aktuálních opatření nerozhodl sám. Proto bych v něm takového démona neviděla. Nechci ho chválit, má své na triku, jako tolik ostatních. Ale ministr financí je veřejným hromosvodem vždy, když se šetří. Navíc má pro své protivníky nepříjemnou povahu. Rozčiluje se, nadává, rád telefonuje, často nevhodně, a má dost prořízlou pusu. Není snadné mu stejně rázně odpovědět, aby to nebyla úplná sprostota a hulvátství. V opozici je velmi neoblíben. V očích lidí je tím, kdo jim bere peníze, nicméně o tom sám nerozhoduje. Řekla bych, že jeho většinové hodnocení není spravedlivé,“ brání do jisté míry Kalouska Šustrová.

Vláda za korupci nemůže

Nálada ve společnosti je podle ní děsivá, ale plyne z příšerné korupce, která se na lidi valí z každého kouta. „Z toho příšerného rozkrádání. Lidé by byli daleko ochotnější se smířit s tím, že budou mít hlouběji do kapsy, kdyby neviděli, jak se ve velkém rozkrádají miliony a miliardy. Je to demoralizující. Nicméně jde o věc, kterou lze jen těžko přičítat opatřením vlády. Stejně jako minule vyhrála opozice krajské volby na třicetikorunovém poplatku, který platí dál, tak i v těchto volbách bude mít úspěch, protože se obrací na populistické nálady. Na to ale netřeba moc fištrónu. Každý ví, co lidé rádi slyší. Nedělám si iluze, že ČSSD by byla namočena do méně skandálů než ODS. Rozkrádání jde totiž napříč politickým spektrem,“ rozebírá hlavní příčinu „blbé nálady“ mezi lidmi.

K rostoucím preferencím KSČM se staví poměrně pragmaticky. „Na jedné straně je to proces přirozený, protože zde vyrostla generace voličů, kteří nikdy komunisty u moci nezažili. Komunisté na nejvyšších úrovních nejsou, nemají přístup k vládním zakázkám, takže musejí zůstat čistí, ať chtějí nebo ne. A to, že v nich lidé v zoufalství hledají alternativu, když chtějí silnější hmotné a sociální zajištění, přičemž se nebojí ohrožení svobody, které tady komunisti prezentovali desítky let, je zapříčiněno krátkou pamětí. Komunisté mi nepřipadají jako ten nejnebezpečnější element. Dnes by asi nevládli, jak vládli tenkrát,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz s tím, že smysl pro slušnost a estetiku by jí však dát hlas KSČM nikdy nedovolil.

V roce 1969 dostala Petruška Šustrová trest dvou let za mřížemi za opoziční aktivity v Hnutí revoluční mládeže. Strávila je ve věznicích ve Všehrdech a Opavě. V roce 1976 podepsala prohlášení Charty 77 a o deset let později se stala jedním z jejích tří mluvčích. V letech 1990 až 1992 působila jako náměstkyně ministra vnitra a podílela se na prověrkách bývalých estébáků. Roku 2008 byla zvolena členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, v níž působí dodnes. Kromě toho se ve svých komentářích vyjadřuje k aktuálnímu dění ve společnosti.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Rychetský

Ing. Aleš Juchelka byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

"K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

21:05 "K snídani byla vejce," napsali jste na sociální síti. Sociolog Herzmann ukazuje, co s tím pak provádí politický marketing

ROZHOVOR Marketing může sloužit k boji o moc. Vydatně mu v tom pomáhají moderní technologie. Díky je…