Podle současné šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové může za předraženou elektřinu ze solárních elektráren i stát. Bývalé vedení ERÚ prý totiž stanovilo příliš vysoké výkupní ceny elektřiny ze slunce. Zákazníci, tedy domácnosti a firmy, na její spotřebě kvůli tomu zaplatí až o desítky miliard víc, než by bylo nutné. Některé firmy už proto zvažují žaloby.

"Nastavení cen šlo nad rámec patnáctileté návratnosti investice," řekla pro Hospodářské noviny Vitásková. Z jejího vyjádření podle právníků vyplývá, že úředníci ERÚ nevyužili teoretické možnosti snížit ceny. Proto v lednu podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Je ale zřejmé, že její akce míří na bývalé vedení úřadu v čele s Josefem Fiřtem. Vitásková se odvolává na výsledky auditu, který si nechala zpracovat během loňského roku. Konkrétní výstupy ale prozatím nezveřejnila.

Česko se díky dotacím stalo solární velmocí. Sluneční elektrárny mají v dnešní době větší výkon než elektrárna Temelín. Hlavní boom nastal v roce 2010. Od té doby už dotace nebyly tak štědré.

Tunel třetího tisíciletí

Vysoké platby za elektřinu se nelíbí zejména průmyslové sféře. Poplatky, které firmy platí, snižují podle nich jejich konkurenceschopnost na trhu. Ročně totiž přijde podpora obnovitelných zdrojů firmy, úřady a domácnosti na desítky miliard korun.

"Je to největší tunel třetího tisíciletí," řekl HN majitel Vítkovice Machinery Group Jan Světlík. "Podle našich výpočtů zaplatíme všichni za toto zdeformování energetického trhu minimálně 1,1 bilionu korun," dodal.

Může za to legislativa

Podle bývalého šéfa Energetického regulačního úřadu Josefa Fiřta ale k pochybení nedošlo. Nařčení, že by se ceny stanovovaly neprůhledně a čeští spotřebitelé na to nyní doplácejí, zásadně odmítá.

"Já nevím, na základě čeho to paní Vitásková udělala. Nevím, jaké podklady k tomu měla, k čemu sloužily. Já jsem žádné z nich neviděl. Regulační úřad za mého působení vydával cenová rozhodnutí, která byla v souladu s platnou legislativou a nemohla se pohybovat mimo takto vymezený rámec. Nevím přesně, co říkala, ale její nařčení odmítám," okomentoval Fiřt akci Vitáskové pro HN.

Zdražovat ano, zlevňovat ne

Příslušná rozhodnutí úřadu prý byla v souladu s platnou legislativou a snížení ceny o více než pět procent, jak tvrdí Vitásková, prý možné nebylo. Zákon totiž údajně jasně říkal, že meziročně může cena u podpory obnovitelných zdrojů klesnout pouze o pět procent, říká bývalý šéf ERÚ.

"Ten zákon na jedné straně reguloval vstupy v tom smyslu, že když šly například u technologií nebo stavebních prací ceny nahoru, tak tomu odpovídal i úměrný růst výkupní ceny. Ale když se ceny snižovaly, a u fotovoltaických panelů šly dolů dost výrazně, tak na konci bylo omezení, které schválila Poslanecká sněmovna. Podle něj jsme mohli cenu snížit pouze o pět procent. To v zákoně o podporovaných zdrojích původně nebylo," vysvětluje Fiřt.