„Nevím, jestli Petruška Šustrová je ještě starý maoista z Hnutí revoluční mládeže, jak je naznačeno v knize Studenti a komunistická moc v českých zemích 1968 – 1989 historika Milana Otáhala o Uhlovi a Šustrové, nebo prostě jen cítí, že vítr fouká doleva a tak se tomu přizpůsobuje dopředu. Evidentně má nějaký problém, že není dostatečně oceňovaná a k řediteli Hermanovi se na jednání Rady chová jako vyšetřovatel na výslechu,“ napsala Monika MacDonagh – Pajerová, která otevřeně a dost hlasitě vyjadřuje podporu řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Danielu Hermanovi. Na každém jednání Rady ÚSTR je přetlak jako v papiňáku a odvolání ředitele prý visí ve vzduchu.

Státní potěmkiáda

Předsedkyní Rady ÚSTR je právě Petruška Šustrová, která společně se Stanislavem Pencem činnost Ústavu kritizuje. Pro jim podobné kritiky je hlavním původcem jakési zakuklenosti ÚSTR ředitel kanceláře Ústavu Pavel Žáček. Ostatně, když Penc napsal dřívější Radě dopis plný připomínek k činnosti Ústavu, nastalo mlčení. A tak si postěžoval v novém otevřeném dopise ze začátku měsíce takto: „Mohlo by se zdát, že se minimálně tehdejší předsedkyně Rady ÚSTR Nadežda Kavalírová 'propadla' v čase do doby komunistického režimu někam na kádrové oddělení. V té době Rada nebyla ochotna své jednání otevřít veřejnosti, nahrávky z dosavadních zasedání nechala skartovat a na položené otázky nebyla ochotna věcně reagovat.“

V připomínkách si stěžoval například na to, že v době vznikání ÚSTR nechali tehdejší ministr vnitra Ivan Langer a Pavel Žáček naskenovat v rámci projektu Otevřená minulost všechny evidenční karty Evidence zájmových osob, přes osm set tisíc karet, přičemž tento projekt není dosud veřejnosti přístupný a v Archivu bezpečnostních složek (ABS) si ohledně něj hrají s badateli na schovávanou. V případě svazků StB k jednotlivým osobám prý není řada z nich na internetových stránkách zveřejněna, přestože je mají ÚSTR a ABS k dispozici. U veřejnosti to pak vytváří dojem, že tyto materiály neexistují. U některých svazků zase kladou pro jejich předložení nereálné podmínky. Penc prostě dokazuje, že s otevřeností ÚSTR a ABS je to doposud všelijaké. Přinejmenším prý slouží jen vyvolené skupince badatelů.