Rozhovor s Vlastimilem Tlustým vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Pane Tlustý, řekněte, po té době, co vy jste opustil Občanskou demokratickou stranu, co si dnes říkáte? Byla to aspoň trošku chyba?

Tak dokonce mnoho lidí si myslí, že jsem byl tak chytrý. Já jim to nevymlouvám, ačkoliv nebyl.

Vy jste byl tak naštvaný?

Já jsem byl zoufalý. Já myslím, že to správné slovo je zoufalý. A umím vám popsat, kdy to zoufalství dosáhlo vrcholu. Bylo to na výkonné radě, kde jsem představil druhou verzi reforem ODS, která reagovala na vznik koalice s tehdejšími koaličními partnery, a jinými slovy odstraňovala výhrady, že ta první verze nebrala ohled na jakékoli koaliční partnery. Byl to volební program, nemohla tedy brát ohledy. A tehdy Topolánek prohlásil, že ji prostě nelze realizovat kvůli koaličním partnerům, kteří trvají na nějakých zásadách, například Kalousek tehdy trval na dvou sazbách DPH. Já jsem tedy se svými slovenskými poradci zpracoval druhou verzi,která vycházela z té první, ale byla upravena přesně tak, jak omezovaly mantinely koaličních partnerů. To znamená, když Kalousek řekl, že musí být dvě sazby DPH, tak tam byly dvě sazby DPH. Když Zelení řekli, já už nevím co, tak to bylo respektováno. A na výkonné radě ODS jsem zaprvé vysvětlil, že původní program ODS, který byl Plus, jmenoval se ODS Plus a jmenoval se ODS Plus proto, že přinášel více než 95 procentům domácností pozitivní efekt, když se nasčítaly všechny ty efekty ve všech daních a odpočitatelných položkách a tak dále, tak 95 procent lidí, domácností mělo plus, a to plus bylo nejméně ve stovkách korun až tisícovkách korun měsíčně. Kdežto když Kalousek představil ty svoje antireformy, tak tenkrát slovenští odborníci spočítali, že pro stejné procento lidí je to minus. Že projevy v peněženkách těch lidí jsou ztracené peníze, a navíc už tehdy bylo zřejmé, co už je dneska prokázáno, že zatíží více lidi, sebere jim peníze a stát nic nevybere. To znamená, že to nepomůže státu a zatíží to lidi i podniky, jinými slovy bude to zpomalovat ekonomický růst. A na to byly výpočty, na to byly grafy, a byl krásný graf, který ukazoval, jak v jednotlivých příjmových skupinách se projevovaly ty původní reformy, i ty modifikované reformy. Ke všemu tomu ještě existovala paragrafovaná znění zákonů. A já jsem byl na výkonné radě a teď jsem tam uprostřed v takovém aranžmá, kdy ten stůl byl ve tvaru "U", tak uprostřed tabule jsem tam ukazoval ty grafy a teď jsem viděl, jak to nikoho vůbec nezajímá. Ale vůbec. Jak tam seděli ti dnešní protagonisté kauzy IZIP a protagonisté mnoha jiných dneska známých kauz, kde teď už, kdybych měl ty fotky, bychom si mohli dělat kroužky. Ty to nezajímalo kvůli IZIPu, ty to nezajímalo kvůli něčemu jinému. A já jsem tam tenkrát vysvětloval výkonné radě ODS, že nemůžeme přistoupit na Kalouskovy reformy, protože nás zničí. Protože pod hlavičkou programu ODS bude zrealizován antiprogram, plus bude vyměněno za minus a voliči si toho přece všimnou. A tam seděli lidi, kteří v podstatě dávali najevo: My tady budeme vládnout, my se máme dobře. A to, co nám tady vyprávíte o nějakém programu, to nás vůbec nezajímá. Takže ten bod nějak skončil do ztracena, jako by ani nebyl a přišel jeden člověk a říkal mi, že mi má za zlé, že jsem svůj názor neobhájil před demokratickými orgány ODS a já jsem říkal, to je ale kolego přesně obráceně. Ten program ODS byl schválen kongresem a vy jste nikdy demokraticky neobhájili jeho rušení. Dokonce ani na té výkonné radě ne. Takže popisuju okolnosti toho hlubokého zoufalství. Kdy ale, musím přiznat, procházíte vlnami. Chvilku si říkáte, no to je strašné. Pak si říkáte, že to nemůže být tak strašné, to není možné, aby to ti lidi dopustili, přeci nejsou tak hloupí, tak ještě zkusím tohle. Já vím, že jsem tehdy napočítal před vyslovením nedůvěry Topolánkovy vlády deset pokusů o kompromis a vždycky se mi vysmáli a vždycky řekli, to nikoho nezajímá, nějaké daně, nějaký program. Třeba si pamatuju, jak jsem vystupoval ve sněmovně a říkal jsem, to je zajímavé, když člověk řekne opačný názor, než který říká Topolánek, tak je zločinec. Když Topolánek řekne, že v případě Lisabonské smlouvy nemusíme lpět na původních názorech, tak se tomu říká pestré hlasování. Zdá se, že jsem se provinil jedinou věcí, pestře jsem začal hlasovat příliš brzo. I když jsem třeba trval na tom programu.