Předseda Strany svobodných občanů Petr Mach upozorňuje, že „Klausova" výjimka není stále platná - musí být coby přílepek zahrnuta do přístupové smlouvy s Chorvatskem či do některé z příštích smluv EU.
„Nevíme, jak se parlamenty sedmadvaceti členských států unie nebo občané v referendech postaví ke smlouvě s Chorvatskem. Celé to byl dobře míněný pokus prezidenta Klause, ale je to zatím jen politická dohoda," říká Mach.
Třebaže se Svobodní obávají komplikací při průběhu ratifikace české výjimky, ve své kampani pro tento bod prostor nevidí.
„V případě, že někdo výjimku napadne u Evropského soudního dvora, se tím budeme zabývat. Jinak ne," dodal Petr Mach.
Evropský soudní dvůr je institucí Evropské unie, která se zabývá spory souvisejícími se smlouvami a jinou legislativou EU.
Tohle byl můj dům, slyší lidé v pohraničí
Bezpodmínečným tématem jsou Benešovy dekrety pro lídryni Suverenity Janu Bobošíkovou. „ Všude, kam jezdíme, to komunikujeme jako podstatné téma zahraniční politiky. V pohraničních oblastech nám lidé říkají, že vysídlení Němci nebo jejich potomci přicházejí a říkají: „Tohle byl můj dům," potvrzuje Bobošíková pro ParlamentníListy.cz.
Oficiální potvrzení dojednané výjimky členskými státy EU je tedy žhavou agendou i pro ni. „Budu trvat na tom, aby výjimka byla zařazena do prvního dokumentu EU, který bude mít potřebnou právní váhu. Tam musí být vtělena ve formě jakéhokoliv přílepku a Česká republika takový dokument nesmí podepsat, dokud se tak nestane," naznačuje Bobošíková, že na přístupovou smlouvu s Chorvatskem podle ní není třeba čekat.
Někdejší europoslankyně prý stále dokumentuje případy, kdy podle ní došlo k prolomení dekretů v rámci restitučních sporů. „V případě jedné paní došlo dokonce k převodu jejího domu v katastru nemovitostí, aniž by o tom věděla. A pak je zde samozřejmě případ pana Moláčka," připomíná Bobošíková kauzu, v níž je zpochybňováno restituční právo jedné větve šlechtického rodu Colloredo-Mansfeldů kvůli údajné kolaboraci s nacisty.
Nepřehlédněte: TÉMA: Sudetští Němci a Benešovy dekrety
Komunisté mají pro kampaň jiná témata
Jana Bobošíková prohlašuje, že ona a její kolegové jsou v současné době jedinou českou politickou silou, která skutečně upozorňuje na nebezpečí možných požadavku německých vysídlenců na navrácení majetku. Komunisté pro změnu tvrdí, že na nebezpečí ze strany sudetských Němců poukazují nejdéle.
„Naše strana byla první, kdo varoval před otevřením otázky Benešových dekretů, a to již v roce 1997, kdy byla přijata česko-německá deklarace," uvedl loni v říjnu místopředseda KSČM, europoslanec Jiří Maštálka.
Letos komunisté podle Maštálkových slov v kampani otázku dekretů nepoužijí. „Již od počátku předvolební kampaně jsme deklarovali, že téma Lisabonské smlouvy - tzv. Dekrety prezidenta Beneše nepovažujeme za téma pro kampaň do voleb do Poslanecké sněmovny 2010," uvedl komunistický místopředseda pro ParlamentníListy.cz .
I KSČM však hodlá pozorně sledovat, zda česká pojistka bude nakonec schválena. „Nechceme otázku tzv. Benešových dekretů dramatizovat, ale i v souvislosti s vývojem v některých členských zemích nemůžeme tento problém podcenit," dodal Maštálka.
Více:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: nep
