Ekonom Václav Klaus na úvod zdůraznil, že ekonomická teorie se zabývá chováním ekonomických subjektů a proto se neumí zabývat zeměmi a kontinenty.

Konkurují si subjekty na trhu, ne kontinenty

„Spotřebitelé, investoři, firmy jsou subjekty, které se chovají racionálně a proto je jejich chování předvídatelné a tím i systematicky analyzovatelné. Kontinenty se nechovají a ani se nijak chovat nemohou, protože nejsou subjektem v behaviorálním slova smyslu. Kontinenty si nekonkurují. Kontinenty nic nespotřebovávají, nic neinvestují a také nedělají inovace. Proto má smysl mluvit o konkurenceschopnosti jednotlivých firem v Evropě, ale nelze mluvit o konkurenceschopnosti Evropy. To neekonomové většinou málo chápou," řekl Klaus.

Klaus uvedl, že jeho dlouhotrvající zkušenost s komunistickým politickým, ekonomickým a sociálním systémem mu napověděla, že standardní výrobní faktory jako práce, kapitál, přírodní zdroje a technologie hrají zejména v dlouhém období jen velmi omezenou roli. Důležitá je podle něj kvalita ekonomického systému.

Význam Evropy klesá a bude klesat nadále

Klaus se domnívá, že už řadu desetiletí probíhající pokles významu a důležitosti Evropy ve světě bude dále pokračovat. V roce 1950 žilo v Evropě 22 procent obyvatel světa. V roce 2000 to bylo už jen 12 procent a na základě demografických předpovědí se zdá, že to v roce 2050 bude pouhých sedm procent.

„To je obrovská změna. V minulosti byla Evropa schopna na změny tohoto typu reagovat pomocí svého kvalitního ekonomického systému založeného na svobodném trhu, na vládě práva, na garantovaných vlastnických právech a stejně tak pomocí svého liberálního politického systému, který vycházel z individualismu, svobody, demokracie, otevřenosti a - vzhledem k evropské diverzitě - z velmi produktivní systémové konkurence," míní Klaus.

Evropané leniví

„To ale přestává platit. Evropané v současnosti preferují volný čas před pracovním výkonem, spokojenost s již jednou dosaženým před přijímáním rizika, státní paternalismus před působením trhu, kolektivismus před individualismem. Již dvě století se bránili riziku daleko více než Američané, ale tento rozdíl narůstá. I svoboda má v Evropě velmi nízkou prioritu," doplnil Klaus.

V centru toho všeho je podle Klause koncept sociálně-tržního hospodářství, který je jedním z hlavních pilířů takzvaného evropeismu.

Co je evropeismus

„Klíčovými prvky této evropské metaideologie jsou postdemokracie, v níž supranacionální instituce vytlačují staré dobré demokratické instituce suverénních států, podpora nejrůznějších ´ismů´ jako je multikulturalismus, feminismus, environmentalismus, homosexualismus, NGOismus, apolitická politika a nedůvěra ve spontánní vývoj věcí," definoval evropeismus jeho hlavní evroopský kritik.

„Chtějí ovládat, plánovat, regulovat a řídit všechny z nás, protože jen oni vědí, co je správné. Jsou přesvědčeni, že racionalistický ´společenský projekt´ je vždy lepší než neplánovaný výsledek jednání svobodných jednotlivců. Podle této ideologie trh představuje primárně anarchii a stát je tu proto, aby ji korigoval," dodal Klaus.

Evropané opuští kapitalismus

Dnešní Evropané podle Klause nemají zájem o kapitalismus a tržní ekonomiku a nechápou, že jejich chování podrývá právě ty instituce, které byly předpokladem jejich minulých úspěchů.

„Evropa v mnoha ohledech spí. Její role a váha ve světě bude dále klesat a může se stát, že pro zbytek světa přestane být Evropa zajímavou - zajímavá bude jenom pro nás, kteří v ní žijeme," míní prezident.

V USA jsou na tom lépe, ale Obama omezuje volný trh

Budoucnost Spojených států podle Klause vypadá o něco lépe. Svoboda je tam i nadále váženou hodnotou a evropská letargie tam ještě není tak hluboko zakořeněna. Přesto tam semínka nedůvěry v trh a v osobní zodpovědnost začínají podle něj nebezpečně klíčit. Je to podle něj mimo jiné ovlivněno přijímáním diktátu politické korektnosti, nárůstem sociálně inženýrské mentality a doktrínou environmentalismu a alarmismu globálního oteplování.

„Obamova administrativa se výrazně liší od všech předcházejících administrativ, včetně té clintonovské. Způsob, jakým byla řešena současná finanční a hospodářská krize, je alarmující. Stejně nebezpečné jsou reforma systému zdravotní péče a zneužití problematiky potenciálních klimatických změn k potlačení trhu," zkritizoval Klaus současného prezidenta USA.

Země BRIC jsou ekonomicky svobodnější

Naopak v zemích jako Brazílie, Rusko, Indie, Čína (BRIC) se rozvíjí více ekonomická svoboda, i když na úkor svobody politické. I když předpoklá, že i v těchto zemích bude v průběhu času poptávka po demokracii  narůstat.

Související:
Podle Klause může za řeckou krizi euro