Pravidla pro volby do zastupitelstev dávají voličům možnost vybrat si svého kandidáta takřečeným kroužkováním. Ve skutečnosti ale většinou preferenční hlasy pošlou na radnici předem vybrané volební lídry. Přeskočit místa na kandidátce v komunálních volbách je totiž daleko složitější než při volbách do sněmovny.

„Je to nejhorší volební systém u nás. Všem voličům bych doporučil se s ním seznámit, než půjdou v říjnu volit," řekl pro ParlamentníListy.cz politolog Tomáš Lebeda, který se volebními systémy zabývá.

Při volbách do Poslanecké sněmovny stačí kandidátovi pět procent preferenčních hlasů na to, aby se ze svého místa na kandidátce pohnul nahoru. Díky tomu voliči sesadili z čela na dno kandidátní listiny třeba Ivana Langera z ODS nebo naopak dostali do sněmovny občanského demokrata Marka Bendu, až ze sedmnáctého místa.

Kroužkovací revoluce nehrozí

Podle Lebedy ovšem podobná „revoluce", jak se o kroužkování po květnových volbách mluvilo, na podzim nehrozí.

Aby byl preferenční hlas připsán právě volenému jménu, musí totiž kandidát v komunálních volbách nasbírat o deset procent více hlasů než je průměr hlasů na kandidáta na volebním seznamu. V opačném případě si původně preferenční hlas připíše celá strana a tudíž lídři kandidátky.

„Voliči si tak mnohdy myslí, že hlasují pro svého kandidáta a ve skutečnosti pomohou těm, kdo jsou na předních místech kandidátky," dodal Lebeda.

Jinak řečeno: Pokud zaškrtnete dvě jména ve spodu kandidátky a stejné dva kandidáty nezakroužuje dostatečný počet voličů z vašeho obvodu, vámi preferovaným kandidátům to k „poskočení" vůbec nepomůže.

Volič v komunálních může kroužkovat neboli panašovat tolik kandidátů, kolik je míst v zastupitelstvu. Může také kroužkovat na vícero kandidátkách a to vše kombinovat s volbou strany.

Volby do zastupitelstev se konají 15. a 16. října. Společně s volbami do Senátu.

Čtěte také:
Komunální volby v Praze? Zasvětíme vás
Praha bude pro komunální volby rozdělena do sedmi obvodů