Jiří Paroubek ve svém textu na sociální síti Facebook kritizoval údajnou nevyváženost deníku MF Dnes v přístupu k jeho osobě.

„I on pomohl k moci, tímto pojetím politiky a práce novináře, politické odnoži firmy ABL v podobě Věcí veřejných, a TOP 09, coby politického projektu elitních lidovců, pomohl vytvořit chiméru nové politické strany," obvinil bývalý šéf socialistů zástupce šéfredaktora Michala Musila z neobjektivnosti.

MF Dnes je plná neobjektivních pisálků

I jeho kolegové na tom prý nejsou o moc lépe. „Nedávno jsem se musel ohradit proti naprostému překrucování reality a nedávné historie zpravodajským článkem redaktora Václava Dolejšího, který naprosto překroutil fakta, a některá dokonce zamlčel, okolo ztráty důvěry vlády Mirka Topolánka na jaře minulého roku," napsal Paroubek.

Politik na odpočinku Paroubek se mimo jiné pozastavuje nad tím, že ač odešel z vrcholné funkce, tak se mu MF Dnes stále intenzivně věnuje. „MFD asi stále nemůže zřejmě rozdýchat, že jim nejsem ochoten poskytnout rozhovor," dovozuje expředseda ČSSD.

Nejsem vůbec zhrzený a na luxus mám právo

Proto prý o něm deník referuje jako o zhrzeném řadovém poslanci, který se svou publikační činností snaží stále útočit na bývalé protivníky.

„Proč bych nemohl chodit do drahých restaurací či se nevyspat v dobrém hotelu? Vždyť chtít po představiteli soc. dem., aby se ubytovával jen v noclehárně a stravoval v bufetu je totéž, jako u představitele KDU či TOP 09 požadovat dodržování celibátu!" vybuchl Paroubek při vzpomínce na kritiku jeho majetkových poměrů.

Papaláši kašlou na charitu, já ne

V závěru článku Jiří Paroubek opět cílí na zástupce šéfredaktora MF Dnes Musila. „Pokud jde o můj plat a chování, nevím, kolik bere pan zástupce šéfredaktora Musil, ale já bral poslední čtyři roky pouze plat řadového poslance, ze kterého jsem každý rok daroval na veřejně prospěšné účely přibližně 200 tisíc Kč. Když mne pan Musil tak rád nesmyslně kritizuje, prosím, aby zveřejnil, kolik on dává každý rok ze svého platu na veřejně prospěšné účely. Třeba bychom pro začátek zjistili, kdo z nás je větší papaláš," uzavřel bývalý šéf sociální demokracie a nyní poslanec za tutéž partaj Jiří Paroubek.

Původní text Michala Musila:

Kus nedávné historie: Paroubek a Topolánek jako bratři v triku

Očima Michala Musila zástupce šéfredaktora

Bráním se psát o Jiřím Paroubkovi, i když je to těžké. Včera jsem si třeba přečetl jeho příspěvek na blogu: bývalý šéf ČSSD podpořil státní zaměstnance, on se přece zastává „vždy" chudých a „pravidelně" dělníků. On, který jezdí do pětihvězdičkových hotelů a drahých restaurací a nedávno se chlubil, že pobýval v Řecku, kde měl „na výběr bazén se sladkou i mořskou vodou" (asi šlo o ubytovnu pro chudé).

Snažím se vynechávat i Mirka Topolánka, z podobných důvodů jako Paroubka. Jeden kolega na tomto místě logicky argumentoval, proč oba muže nenechat být: jsou zhrzení, ovšem, chovají se tak, jako se občas chová každý z nás, když je zhrzený (kdo říká, že nikdy, chová se tak stále).

Avšak po mém soudu existují důvody k dalšímu zkoumání obou expremiérů. Historický, protože tito lidé společně formovali až do první půle letošního roku českou politiku. A praktický, neboť ji ovlivňují nadále a jsou nadále aktivní (Paroubek více).

Záměrně hovořím o obou mužích najednou. Nyní se ukazuje, že Paroubek a Topolánek byli a jsou vzájemně propojeni coby bratři v jednom triku, jakási zvláštní dvojčata, jejichž duchovní světy jsou mnohem blíže, než se zdálo v dobách, kdy proti sobě stáli jako předsedové dvou hlavních soupeřících stran.

Paroubkův svět je místem rozsáhlého spiknutí, v němž se jen máloco děje náhodou. Neporazily ho vlastní chyby, ale konspirující mocnosti, které se vinou osudu ukázaly silnější. Oněmi ďábelskými silami, jak vyplývá z Paroubkova rozhovoru pro časopis Reflex, byl například Karel Schwarzenberg konspirující s Ústavním soudem; společně zmařili konání voleb na podzim, v nichž by Paroubek dozajista vyhrál. Prostě v duchu myšlení jistého majora ze Švejka - na nitky jsou napojeny další nitky a tak dále...

Ovšem, příznačně, Mirek Topolánek zlovolnou nitkou v Paroubkově světě není, ostatně ani Topolánek neviní ze své porážky Paroubka. Vždyť Topolánkův svět je podobný, i když malinko přízemnější. Též jeho porážka není důsledkem vlastních chyb, byť Topolánkovi odpůrci nejsou ani tak ďábelští, jako spíše debilní, nechápající jeho genialitu (odtud asi pochází nejasně podložené přesvědčení bývalého šéfa ODS, že kdyby zůstal u moci, jeho strana by v květnu získala mnohem více hlasů než pod Nečasem).

Konečně se Paroubek a Topolánek shodnou v nadávání na média a novináře, ti mají v jejich světech vůbec prominentní roli - ačkoli u Paroubka jsou to spíše spiklenci, u Topolánka spodina (naposledy napsal reportérovi týdeníku Respekt, že je „blbec").

Zdá se velmi pravděpodobné, že oba muži si toto vše mysleli ještě před svým pádem, pouze se tehdy z taktických důvodů mírnili. Přitom co si vzpomínám, na počátcích své vrcholné kariéry se tak neprojevovali, ani Paroubek, když se stal premiérem. Co se v jejich hlavách za tu dobu zvrtlo a nakolik jde o vliv nějakého zvláštního temného rysu české politiky, by stálo za důkladné prozkoumání.

Michal Musil, zástupce šéfredaktora

Čtěte také:

• Paroubek: Reflex už píše objektivně, proto jsem mu dal rozhovor
• Soudruhu Paroubku, neumětelství ti vzalo rozum, zní Facebookem
• Paroubek na Facebooku: Nekastrujme si vlastní program
• Po potratu do nás šel Reflex brutálně, stěžuje si Paroubek
• Paroubek nabídl pomoc 'rodné' Praze. Dienstbierovi ale ne
• Mediální tým ČSSD na kolenou: Blechová i Macura na odchodu?
• Paroubek naznačuje: Mohl jsem být vítěz. Zklamal Tvrdík
• Paroubek obnovil komunikaci s deníky. Reflex a Respekt mají smůlu

Foto: facebook.com