"Věrohodnost průzkumů na komunální a senátní úrovni oproti parlamentní je menší, protože je obtížné odhadnout volební účast a najít reprezentativní vzorek," argumentuje Miroslav Mareš z MU Brno a zároveň dodává, že vnitřní sebereflexe agentur možná existuje, ale navenek ji nepřiznají, aby neztratily "image" a pozici na trhu.

"Nebýt průzkumů volby by s výjimkou Prahy dopadly stejně," dodává Mareš, čímž se názorově liší od Josefa Mlejnka.

Prostě byznys
"Průzkumy obecně nelze přeceňovat, protože vždy obsahují dvě záludnosti: jednak ten, kdo si je objednal a platí za ně, ten bývá ve výsledku zvýhodněn. Strana a agentura nedělají nic jiného než byznys s jistým typem informací," uvedl pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský z UJAK Praha.

"Druhá záludnost je v interpretaci. Výzkum dojde k nějakým datům a tato vydá směrem k veřejnosti. Tam se jich zmocní marketéři politické strany na jedné straně a novináři na druhé straně. Interpretace obou skupin je (světe div se!) zpravidla zcela opačná," dodává Žantovský. Udělat kvalitní průzkum na komunální úrovni by bylo podle Žantovského obrovsky nákladné. "Pokud se bude před komunálními volbami někdo tvářit, že má k dispozici výsledky nějakých průzkumů, vězte, že jde spíše o odhady, dohady a přání," konstatuje Žantovský.

Vše o volbách čtěte v tématu VOLBY

Meteorologie = sociologie

"Tyto agentury jsou na tom podobně jako meteorologický ústav: všichni je potřebují, objednávají si předpovědi (politické či o počasí), a když prognóza nevyjde, nedá se nic dělat. Ani v jedné z těch branží - sociologii či meteorologii - není moc prostoru pro nárůst konkurence. Takže k čemu sebereflexe, když instituce není existenčně ohrožena," soudí Žantovský.

Podprahové vnímání

"Tisíckrát opakovaná lež stává se pravdou. Když vás někdo v novinách do omrzení informuje o tom, jak čistý (nebo nečistý) je ten či onen politik, ta či ona strana, přece jen vám z toho cosi podprahově v mysli zůstane," soudí Žantovský. To pak podle Žantovského může mít vliv na hlasování. "Patrně nebudete hlasovat proti své zásadní orientaci (ač ani to nelze vyloučit), ale budete víc váhat mezi subjekty v tom vámi vybraném poli (právě např. ODS nebo TOP 09)," doplňuje.

Problém interpretace

"Agenturám v zásadě věřím - zejména těm známějším - spíše je problém mediální interpretace, která v rozporu s dobrými mravy nezveřejňuje podstatné údaje - jde o preference či prognózy, modely, vzorek, datum, kdy to bylo sbíráno atd.," sdělila redakci svůj názor Vladimíra Dvořáková z VŠE. Podle Dvořákové většina velkých a uznávaných agentur v zásadě sebereflexi provádí, ale ty, co to dělají na "objednávku" asi ne.


Problém a zase problém v ceně

"Průzkumy prováděné ohledně komunálních a senátních voleb jsou mnohem problematičtější, ostatně, pokud vím, zaznamenal jsem pouze průzkumy pražské, co se týče voleb do magistrátu.

Udělat průzkum voleb do Senátu by totiž znamenalo 27 na první pohled malých průzkumů, avšak fakticky 27 normálních průzkumů, kdy navíc agentury patrně ani nemají reprezentativní vzorky na tak malé prostory," soudí politolog Josef Mlejnek z FSV UK. Mlejnek dále uvádí problematičnost v ceně za provádění průzkumy a pochopitelně v zájmu o ně.

Všechno je jinak

"Samozřejmě, nebýt průzkumů, volby by dopadly jinak, avšak soudím, že pro voliče je dobré, když ví, jak asi budou hlasovat jeho spoluobčané, může uvažovat více takticky či strategicky, což je myslím správné. Ovšem za jedné veledůležité podmínky: že jsou průzkumy prováděny korektně, že nejsou schválně manipulativní," komentuje Mlejnek otázku bytí a nebytí průzkumů.

Archiv: Factum Invenio, SANEP, STEM, CVVM, SC&C,


Související:
Sociologové: Tak masivní kampaň jsme nezažili od roku 1946
Strany chtějí limity, poslední rok je stál přes miliardu
Křížek není kroužek, varuje Lebeda
Kroužkování může vést ke zvolení dalších Jančíků, varuje politolog