Rozpočet jako rukojmí

„Nepodpořili jsme snahy lidovecko-socialistické většiny v europarlamentu o navyšování rozpočtu o šest procent a další absurdní požadavky, které vedly přímou cestou ke krachu jednání mezi Radou EU, europarlamentem a Evropskou komisí. Důvodem krachu jednání je to, že Evropský parlament jako celek nebyl ochoten ustoupit ze svých absurdních požadavků," řekl ParlmentnímListům.cz Fajmon, který varuje před rozpočtovým provizoriem, které by mohlo znejistit jak občany, tak i firmy.

Podle Fajmona Evropský parlament nyní zvolil novou taktiku, kdy je ochoten přistoupit na zvýšení rozpočtu unie o pouze 2,91 procenta, ale pouze za podmínky, že členské státy podpoří evropskou daň jako další vlastní zdroj EU.

Eurodaň bude narůstat

„O rozpočet už v tuto chvíli vůbec nejde, i vyjednavači europarlamentu souhlasili s navýšením o 2,91 procenta. Hlavní problém je v tom, že si lidovecko-socialistická většina vzala rozpočet celé unie jako rukojmí. Jasně dali najevo, že dokud nedostanou možnost vybírat od občanů svou vlastní daň, klidně nechají EU živořit v rozpočtovém provizoriu," dodal Fajmon.

Fajmon varuje před tím, že jakmile se zavede evropská daň, členské státy přijdou o možnost, jak ovlivňovat chod unie a ta se utrhne ze řetězu. Podle něho bude mít tato daň tendenci růst a s jejím růstem zbytní už tak přebujelá bruselská byrokracie.

Evropská občanská iniciativa

Fajmon také prozradil, že frakce Evropských konzervativců a refomistů plánuje zahájit sbírání podpisů pro občanskou iniciativu proti zavedení eurodaně. Institut evropské občanské iniciativy byl zaveden Lisabonskou smlouvou. Podle ní jeden milion občanů, kteří jsou občany podstatného množství členských států, může vyzvat komisi, aby v rámci svých pravomocí předložila vhodný návrh v oblasti, o které se občané domnívají, že je v ní třeba přijmout legislativní akt k tomu, aby bylo dosaženo cíle evropských smluv.

Europoslanec KDU-ČSL Jan Březina podoporuje navýšení o 2,91 procenta, protože unie po přijetí Lisabonské smlouvy zajišťuje nové agendy včetně diplomatické služby EU. „Původní návrh, téměř šest procent, je nerealistický. Závadění eurodaně také nepovažuji za dobrý nápad," řekl ParlamentnímListům.cz Březina.

Levice pro eurodaň

Naopak poslanec KSČM Jaromír Kohlíček byl původně pro navýšení rozpočtu o šest procent. Podle něho výdaje jak států, tak unie podpoří spotřebu, která prý nastartuje ekonomiku. Vadí mu spíše struktura rozpočtu, kdy peníze mají jít na zahraniční vojenské akce či na diplomatickou službu, ve které státy střední a východní Evropy mají téměř nulové zastoupení. Kvůli tomuto podporuje v současnosti navýšení o 2,9 procenta.

Kohlíček by chtěl, aby Evropský parlament mohl více hovořit do struktury rozpočtu a představoval by si, že by v příštím rozpočtu měly být nižší výdaje na diplomatickou službu a euroúředníky. Kohlíčkovi by zavedení eurodaně nevadilo a považuje spíše za technickou otázku, zdali peníze půjdou do EU z rozpočtu členských států či přímo formou eurodaně.

Německo, Francie a Británie proti

Europoslanec Libor Rouček je pro navýšení o 2,9 procenta, které podle něho v souvislosti s ekonomickou krizí adekvátní. Rouček souhlasí s dalším vlastním přijmem EU formou evropské daně. Vlastní evropská daň by podle něho zamezila sporům o rozpočet Evropské unie. Současně se zavedením eurodaně by se ale mohly adekvátně snížit příspěvky členských států do rozpočtu EU.

Evropskou daň je ale možné zavést jen s jednomyslným souhlasem všech 27 členských států včetně Česka. Navýšení výdajů i nové eurodani v Radě EU brání hlavně britský premiér David Cameron, německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

K tématu:
Čeští europoslanci kritizují zlatá koryta úředníků EU