Má na to vliv nárůst nezaměstnanosti, zvýšení počtu důchodců, a také to, že nebude zvýšena platba za státní pojištěnce. Podle Hegera je ale snížení peněz, které dostanou za výkony zdravotnická zařízení, nezbytností, neboť by to ohrozilo pojišťovny samé.

„Vyhláška musí být nastavena tak, aby nedošlo k druhotné platební neschopnosti pojišťoven," vysvětlil Heger na své první tiskové konferenci od začátku svého působení v křesle ministra zdravotnictví. Vyhláška by podle něj neměla systém zadlužit, byť přiznal, že nepochybně dojde k čerpání rezerv pojišťoven. Na zdravotní péči přitom poputuje celkem 210 miliard korun.

Péče prý ohrožena nebude

Méně peněz, a to o dvě procenta, dostanou především nemocnice a lůžka následné péče.  Původně chtěl snížit nemocnicím platby za akutní péči o pět procent a za dlouhodobou péči o deset procent. Hegerův náměstek Petr Nosek pak vysvětlil, že oproti roku 2009 by mohlo dojít ke snížení úhrady o 2,159 miliardy korun , ale zdravotní péče na základě vyhlášky zůstane v rozsahu letošního roku. "Zdravotní péče bude zajištěna v rozsahu letošního roku, úhrady budou prakticky stejné," upozornil Nosek.

Jenže právě toho se zdravotníci bojí. Méně peněz totiž dostanou hlavně nemocnice a stomatologové. I když leckde v nemocnicích rezervy jsou, lékaři tvrdí, že to dojde až tak daleko, že se může omezovat nákladná péče na sálech. Také se bojí toho, že jim ředitelé nemocnice následně dají menší plat. Heger si to však nemyslí.