Pražský expres
Pojem „expresní vydání" znamená v těchto dnech, poté, co Dopravní podnik přestal vydávat klasické papírové kupony, spíše dobrý vtip než realitu. Volím proto metodu, obvyklou spíše na českých ambasádách na Ukrajině a ve Vietnamu a vysílám do Jungmannovy ulice svou přítelkyni. Ta mi po v 11 hodin dopoledne hlásí, že mohu zůstat v klidu. Opencard vydávají v sídle Pražské plynárenské pouze čtyři přepážky, ty navíc nerozlišují klienty, kteří se spokojí s čtrnáctidenní čekací lhůtou od těch, co si chtějí za „expres" připlatit 250 korun českých.
ZDE si prohlédněte FOTOGALERII Zbyňka Pecáka
Tři přepážky ze čtyř
Dvě hodiny poté po příjezdu na místo zjišťuji, že číslo není tak úplně přesné. Na jedné z přepážek místo čísla v pořadníku svítí pomlčky - zde se nepracuje. U jednoho ze stolků pak přítelkyně pomáhá neznámé paní se silným ruským akcentem s vyplňováním dotazníku. „Bohužel paní není jediná, funguju tu jako informační služba," informuje mě a podává formulář plus lístek s pořadovým číslem. Jak vidím, problém nemají jen lidé ze zahraničí, ale i důchodci, kteří nepoužívají internet. Slibované hostesky na místě prostě nejsou.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Petr Mašek