„Pro fyzické tresty ve škole není v současné době prostor, ale i já doma tyto tresty používám. Chování žáků se zhoršuje a možnosti učitelů se zmenšují. Když já jsem zlobil paní učitelku, tak to pak řekla mému otci a ten mě srovnal i fyzicky. To dnes chybí. Je výsadním právem rodičů používat tyto tresty. Já samozřejmě nehájím nějaké fyzické týrání, ale výchovně naplácat na zadek zlobivému dítěti podle mě není zločinem," řekl ParlamentnímListům.cz ministr.

Názorový posun

Je nutné dodat, že v pohledu ministra Dobeše v této otázce došlo k mírnému posunu. Vloni v srpnu ministr redakci řekl, že doba Igora Hnízda je pryč. „Je to hezký film, je to dobré se na to podívat, ale není to reálné. Dneska se bavit o fyzických trestech je nereálné už i z toho důvodu, že i sami rodiče dnes mají o tom velké pochybnosti, neumějí používat fyzické tresty a přestávají je používat," řekl v srpnu Dobeš.

Podle jeho tehdejšího vyjádření už dokonce i některé děti v případě výprasku na své rodiče volají linku proti týrání dětí. Sám rodič může podle Dobeše užívat fyzický trest do určité věkové hranice, v určitém věku už to není na místě. „Může se stát, že pak proti sobě stojí dospělý člověk a skoro dospělý člověk. Fyzické tresty se ale nemusí používat vůbec," říkal tehdy Dobeš.

Oběšený učitel

Otázka fyzických trestů vzbudila velké emoce v případě učitele, který se kvůli tlaku okolí potom, co dal facku žákovi, který ho nazval "šmejdem", oběsil. Velkým odpůrcem tělesných trestů, a to i doma, byla ministryně pro lidská práva nominovaná Stranou zelených Džamila Stehlíková.

"Právo dítěte na výchovu bez násilí má být ukotveno v rodinném právu, nemá být součástí trestního práva. To znamená, že v zákoně nebude žádná sankce ani povinnost porušení zákona hlásit. Jak v Německu, tak ve Švédsku zákon má pouze deklaratorní charakter. Záměrem legislativní normy není rodiče kriminalizovat, ale zvýšit senzibilitu pro používání násilí při výchově a vytvořit tlak na změnu všeobecného vzorce výchovy směrem od násilí k modernějším a pozitivnějším výchovným metodám," uvedla v roce 2009 Stehlíková.

Džamila Stehlíková pro zákaz trestů

„Rodičům se musí poskytnout dostupné a kvalifikované poradenství pro případy výchovných problémů a konfliktů v rodině, které se tak jako tak nevyřeší bitím. Doprovodná kampaň a veřejná debata by měly připoutat pozornost k paletě pozitivních výchovných metod bez násilí tak, aby nemuseli využívat tělesné tresty. V zemích, kde zákon platí, nikdo neeviduje pohlavky a plácnutí přes zadek. Perzekuovat rodiče kvůli banalitám není v zájmu dítěte, a ten zájem je na prvním místě," dodala Stehlíková.

Stehlíková se však mohla mýlit v tom, že zákonný zákaz tělesných trestů má jen deklaratorní charakter. Ve Švédsku dokonce vloni došlo k otřesnému případu, kdy manželé byli odsouzeni k devítiměsíčnímu vězení za to, že občas dali svým dětem „na zadek".

Sám soud uznal, že dotyčné rodiče pojí s dětmi výjimečné a láskyplné pouto, ale musejí být podle zákona potrestáni. Děti byly odevzdány do náhradních rodin. Podle odborníků je jen malá šance, že se později vrátí k rodičům. Ve Švédsku platí zákaz tělesných trestů od roku 1979.

Čtěte také:

• Dobeš: Doba Igora Hnízda již pominula. Facky nic neřeší

• Oběšený učitel provokuje. Kantoři už vědí, jak na "spratky"

• Dobeš: Smlouva s rodiči bude dobrovolná. S vymahatelností počkáme

• Dobeš se bojí vymření kvalitních kantorů, proto přidává 

• Kantoři budou děti trestat, přitvrzuje Dobeš

• Zlobivé děti srovnají ve školách muži, myslí si Dobeš

• Učitelé by podle smlouvy mohli odebírat mobily, tvrdí Dobeš