Názorový posun
Je nutné dodat, že v pohledu ministra Dobeše v této otázce došlo k mírnému posunu. Vloni v srpnu ministr redakci řekl, že doba Igora Hnízda je pryč. „Je to hezký film, je to dobré se na to podívat, ale není to reálné. Dneska se bavit o fyzických trestech je nereálné už i z toho důvodu, že i sami rodiče dnes mají o tom velké pochybnosti, neumějí používat fyzické tresty a přestávají je používat," řekl v srpnu Dobeš.
Podle jeho tehdejšího vyjádření už dokonce i některé děti v případě výprasku na své rodiče volají linku proti týrání dětí. Sám rodič může podle Dobeše užívat fyzický trest do určité věkové hranice, v určitém věku už to není na místě. „Může se stát, že pak proti sobě stojí dospělý člověk a skoro dospělý člověk. Fyzické tresty se ale nemusí používat vůbec," říkal tehdy Dobeš.
Oběšený učitel
Otázka fyzických trestů vzbudila velké emoce v případě učitele, který se kvůli tlaku okolí potom, co dal facku žákovi, který ho nazval "šmejdem", oběsil. Velkým odpůrcem tělesných trestů, a to i doma, byla ministryně pro lidská práva nominovaná Stranou zelených Džamila Stehlíková.
"Právo dítěte na výchovu bez násilí má být ukotveno v rodinném právu, nemá být součástí trestního práva. To znamená, že v zákoně nebude žádná sankce ani povinnost porušení zákona hlásit. Jak v Německu, tak ve Švédsku zákon má pouze deklaratorní charakter. Záměrem legislativní normy není rodiče kriminalizovat, ale zvýšit senzibilitu pro používání násilí při výchově a vytvořit tlak na změnu všeobecného vzorce výchovy směrem od násilí k modernějším a pozitivnějším výchovným metodám," uvedla v roce 2009 Stehlíková.
Džamila Stehlíková pro zákaz trestů
„Rodičům se musí poskytnout dostupné a kvalifikované poradenství pro případy výchovných problémů a konfliktů v rodině, které se tak jako tak nevyřeší bitím. Doprovodná kampaň a veřejná debata by měly připoutat pozornost k paletě pozitivních výchovných metod bez násilí tak, aby nemuseli využívat tělesné tresty. V zemích, kde zákon platí, nikdo neeviduje pohlavky a plácnutí přes zadek. Perzekuovat rodiče kvůli banalitám není v zájmu dítěte, a ten zájem je na prvním místě," dodala Stehlíková.
Stehlíková se však mohla mýlit v tom, že zákonný zákaz tělesných trestů má jen deklaratorní charakter. Ve Švédsku dokonce vloni došlo k otřesnému případu, kdy manželé byli odsouzeni k devítiměsíčnímu vězení za to, že občas dali svým dětem „na zadek".
Sám soud uznal, že dotyčné rodiče pojí s dětmi výjimečné a láskyplné pouto, ale musejí být podle zákona potrestáni. Děti byly odevzdány do náhradních rodin. Podle odborníků je jen malá šance, že se později vrátí k rodičům. Ve Švédsku platí zákaz tělesných trestů od roku 1979.
Čtěte také:
- Dobeš: Doba Igora Hnízda již pominula. Facky nic neřeší
-
Dobeš: Smlouva s rodiči bude dobrovolná. S vymahatelností počkáme
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
