Zelená úsporám: Větší průšvih, než se čekalo. Chybí až 9 miliard

První náměstkyně ministra Rut Bízková uváděla ještě 16. prosince 2010, že převis je pouze mezi třemi až pěti miliardami korun.

„Současný stav programu je těžko definovatelný. Schází cca 5 - 8 miliard Kč, kapacitně není schopen fond vyhodnotit žádosti v objemu 75 000 žádostí v dohledné době a čísla, ze kterých se nyní vychází, jsou u několika tisíců žádostí pouhými matematickými průměry...Důležité je upozornit, že stávající administrativa a schvalování je déle neudržitelné ... Finanční prostředky již byly evidentně vyčerpány a zcela jistě se jich nedostává," píše se v analýze Poradenského centra Zelená úsporám z 20. ledna letošního roku.

Chaos a úřednický šlendrián

V čem je zásadní problém? Ministerstvo životního prostředí pro Státní fond životního prostředí a Řídící výbor Programu Zelená úsporám od počátku nenastavilo průhledné principy kontroly a monitoringu, čili ve všech fázích projektu se pořádně nevědělo, kolik prostředků určených na dotace ještě zbývá. Řada přidělených dotací totiž nebyla v kontrolním systému řádně zaevidována a mnohdy nebylo zaevidováno, jakou výši dotace ten či onen konkrétní projekt dostane.

Během přijímání žádostí o podporu nebyl nikdo schopen říci, kolik prostředků žadatelé celkem požadují. V obrovském objemu žádostí se často stávalo, že žádosti ležely dokonce několik měsíců neotevřené, natož zkontrolované. Od počátku zde byla nepřehledná administrace a byla na ní i řada stížností ze strany žadatelů.

Kontrolní systém GIS měl zpoždění oproti administraci žádostí. Byla zde nedostatečná průběžná kontrola přidělených dotací a finančích zůstatků. Existovalo také nedostatečné prokázání výměny kotlů na fosilní paliva za kotle na biomasu- místo toho si někteří žadatelé pořídili kotle na plyn či elektrokotle. Nikdo to pořádně nekontroloval.

Bursíkova předvolební hurá akce

Mezi zásadní pochybení dle interních analýz ministerstva patří, že program byl spuštěn předčasně, v době, kdy nebyl zcela připraven, na urgentní žádost tehdejšího ministra ŽP Martina Bursíka. Toto spuštění je označováno za hurá akci a píše o zásadním manažerském selhání pracovníků SFŽP a MŽP. V říjnu 2010 došlo k odvolání Ireny Plockové z funkce náměstkyně ředitele SFŽP z důvodu „totálního manažerského selhání řízení programu". Někteří pracovníci MŽP hovoří o tom, že se manažerská selhání budou muset řešit i trestněprávně.

V programu a nastavených podmínkách bylo od počátku velké množství chyb, které byly řešeny za pochodu. Systém administrace se vypracovával při spuštění programu ZÚ. Prvotně nastavené podmínky programu byly nereálné.

Podpora programu ZÚ bylo důležitým bodem tehdejšího předvolebního programu Strany zelených před volbami do europarlamentu, které proběhly v červnu 2009. Jedničkou na kandidátce zelených byl tehdejší první náměstek ministra Bursíka Jan Dusík.

Dne 23. března 2009 schválil ministr životního prostředí Martin Bursík Program Zelená úsporám, tedy den před vyslovením nedůvěry vládě Mirka Topolánka Poslaneckou sněmovnou. Třetího dubna 2009 podepsal ministr Martin Bursík již jako ministr v demisi směrnici MŽP č. 5/2009 o poskytování finančních prostředků, která ten den nabyla účinnosti.

Administrace od počátku nestandardní

Se směrnicí byly vydány její přílohy, které upravují podmínky poskytování podpory, dále Statut Řídícího výboru Programu ZÚ, Statut Monitorovacího výboru Programu ZÚ, upravený statut SFŽP, jednací řád SFŽP. Program byl vyhlášen 7. dubna 2009 a příjem žádostí 22. dubna s tím, že příjem žádostí měl pokračovat do 31. prosince 2012.

Analýzy z MŽP upozorňují, že administrace žádostí od počátku neprobíhala standardním způsobem. Byla zde absence kontroly, zda byly dotace využity k deklarovanému účelu.

„Problém, v kterém se program Zelená úsporám objevil, není v nastavení parametrů tohoto programu. Problém je v tom, že program byl ukončen příliš pozdě, s vysokou pravděpodobností z politických důvodů," hájil se ve čtvrtek Bursík na tiskové konferenci. Bývalý ministr upozornil na to, že projekt byl zastaven den po ukončení druhého kola voleb do Senátu. Sám však program zahájil v předvečer eurovoleb.

Nalákal se větší počet žadatelů, než mohl být uspokojen

Problémem bylo také to, že kvůli nízkému počátečnímu zájmu se podmínky přihlášení o dotaci zbenevoletněly a výrazně se též navýšila slíbená dotace. To přilákalo mnohem větší zájem, než bylo možné pokrýt. Program se navíc rozšířil 1. září 2009 o panelové domy a v červnu 2010 o veřejné budovy, na které byly vyhrazeny čtyři miliardy. Rozšíření o veřejné budovy posvětila tehdejší ministryně Rut Bízková.

„Právě v červnu, kdy měl program začít brzdit, byly ukrojeny čtyři miliardy na veřejné budovy. Možná v tomto okamžiku byla již celá alokace programu vyčerpána nebo se razantně přiblížila svému limitu," píše se v analýze Poradenského centra ZÚ. Hovoří se i o tom, že někteří žadatelé získali dokonce stoprocentní dotaci na svůj projekt.

Dne 24. srpna 2010 pak došlo k zastavení příjmu žádostí na panelové bytové domy, 25. října byl pak přerušen příjem žádostí pro ZÚ. Na únor bylo deklarováno znovuotevření programu, které však dle interních studií není vůbec reálné. Nejdříve možná v září, ale někteří hovoří o tom, že se program již neotevře.

Co dál?

Je velkou otázkou, co udělat s dosud nevyřízenými a neschválenými žádostmi. Nárok na dotaci dle zákona totiž neexistuje. I případný úspěch odvolání či správní žaloby vede pouze k povinosti SFŽP pokračovat ve zpracování žádosti a předložit ji ministru ŽP k rozhodnutí. Na druhou stranu analýza upozorňuje na to, že byl program jako nárokový de facto prezentován. Žadatelé již také nainvestovali peníze do projektové přípravy. Hovoří se o 120 milionech.

Upozorňuje se též na nerovný postup k žadateli - některým žadatelům bylo povoleno doplnit žádost, kde se objevily formální chyby, některým nikoli. Zvažuje se tedy, zdali budou ti, kteří mají v žádostech chyby, vyloučeni, či zda se jim dá příležitost žádost doplnit. Nestejný postup by mohl vyvolat ale právní spory.

Po přerušení příjmů žádostí bylo ke dni 29. října 2010 ve SFŽP evidováno zhruba 75 tisíc žádostí včetně 1144 žádostí u budov veřejného sektoru. Z toho však 10 519 žádostí není evidováno v informačním systému GIS. Ty nejsou zpracovány a jsou to žádosti podané v posledním týdnu před přerušením příjmu žádostí. Radou SFŽP bylo schváleno 37,5 tisíce žádostí a téměř stejný počet žádostí je před schválením Radou fondu, a to v různém stupni rozpracovanosti, tedy od podaných a ještě nezaregistrovaných po žádosti připravené k projednání na Radě fondu.

Snížení dotací či zastavení projektu?

Vzhledem k rozdílu mezi finančními prostředky, které jsou k dispozici, a požadovanou podporou, se v současnosti jedná s kupci jednotek AAU, tedy především s japonskou vládou a japonskou firmou Mitsui, zda by se mohla snížit percentuálně slíbená dotace, která v současnosti dosahuje v průměru zhruba 60 až 65 procent, aby bylo možné uspokojit všechny žadatele. Hovoří se o snížení dotace, která by pokrývala 30 až 40 procent nákladů. To lze však pouze u případů, které nebyly doposud schváleny.

Podle interních materiálů ministerstva lze v tomto případě očekávat obrovskou nevoli žadatelů. To se bude týkat i veřejných budov, tedy měst a obcí.

Chalupa bude muset problém řešit, i když za něj nemůže

Dosavadní příjmy na dotace jsou podle interního materiálu připraveného pro nového ministra Tomáše Chalupu 19,335 miliardy korun. Převis žádostí nad prostředky je odhadován na 6,640 miliard. Čísla z materiálu jsou k datu 7. ledna 2010.

Současný ministr životního prostředí Tomáš Chalupa obvinil exministra Bursíka a jeho vedení ekologického fondu, že Zelenou úsporám od počátku nezvládli, a poslal do fondu auditory.

„Situaci v programu Zelená úsporám považuji za vážnou. Mám zásadní pochybnosti o manažerském zvládnutí projektu ze strany vedení Státního fondu životního prostředí, a to od samého spuštění," uvedl Chalupa. Dodal, že má i vážné pochybnosti o "právním aspektu" programu.

Celé to vzniklo kvůli boji s údajným globálním oteplováním

Cílem programu Zelená úsporám je podpora úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie v oblasti bydlení se zaměřením na rodinné a bytové domy, kde jsou příjemci podpory fyzické i právnické osoby. Projekt je financován prodejem emisních přebytků (jednotek AAU). Výnosy jsou dle novely zákona č. 695/2004 přijmem SFŽP.

Česká republika má v rámci Kjótského protokolu v období 2008 až 2012 předpokládaný emisní přebytek ve výši 150 milionů tun CO2 a z toho může být 100 milionů zobchodováno v rámci mechanismu mezinárodního emisního obchodování. Program Zelená úsporám má vést prostřednictvím energetických úspor ke snížení emisí oxidu uhličitého. Kjótský protokol byl přijat v roce 1997 a v platnosti je od roku 2005. Jeho cílem je do roku 2012 snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procenta ve srovnání s rokem 1990. Česko má závazek snížit o osm procent.