Rozhovor s Martinem Engelem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor pořadu Pressklub na rádiu Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý. 


Jak, podle vás, dopadla akce Děkujeme, odcházíme?
Je ještě příliš brzo, s odstupem času to člověk zhodnotí objektivněji, myslím, že je to hlavně dobrá zpráva pro pacienty, ti jsou těmi hlavními vítězi, že péče je zachována.

Co Vám říkají občané, když se třeba na ulici setkáte s nějakým potenciálním pacientem?
Zatím jsem se setkal pouze s podporou, pokud byly negativní reakce, tak spíše na telefon, nebo na mail.

Stane se třeba, že se objeví někdo z těch obyčejných lidí, pacientů, a poděkuje Vám? Nebo naopak někdo, kdo řekne: co jste to prováděli?
Pokud jde o osobní setkání, na ulicích nebo v krámech, nebo když se volně pohybuji, tam jsou ty reakce pozitivní, opakuji, že negativní reakce byly jen po telefonech nebo mailech.

Lékařům celá ta anabáze podle Vás věcně ublížila, nebo pomohla?
To je složitá otázka, je těžké jednoznačně odpovědět, ale myslím si, že nijak zásadně vztahy mezi pacientem a lékařem narušeny nebyly. Myslím, že rozumní lidé ocenili to, že jsme byli velmi státotvorní, že jsme nad svůj zájem dali zachování péče.

Více k tématu EXODUS LÉKAŘŮ 

Co říkáte na aktivitu pacientů, kteří chtějí uveřejnění jmen lékařů, kteří chtěli dát výpověď?
Pevně věřím, že to není větší část občanů nebo potenciálních pacientů, myslím, že to je zase nějaká snaha provokovat, opravdu tomu nerozumím. Myslím si, že po celou tu dobu bylo zřejmé, že i pan ministr přestřelil v tom, že rozdělil lékaře na slušné a neslušné v tom smyslu, že ti neslušní něco chtějí a ti slušní zůstávají v práci. Naštěstí tato myšlenka zapadla; pak se ale objevily další: postavit proti nám sestry, pacienty… Já jsem to vnímal a bylo mi z toho smutno. Teď poté, jak to dopadlo, to snad většina lidí bude brát tak, že zvítězil zdravý rozum a péče je zachována. Pevně věřím, že pak jsou tady určité zákony na ochranu osobních dat, takže si myslím, že naději na realizaci podobné nápady nemají.

Je to tedy blbost, říkáte?
Určitě.

A existuje tlak z některých zdravotnických zařízení, aby se to uveřejnilo?
O této iniciativě vím jenom krátce, věřím, že nenajde půdu v tom, že někdo tento šílený nápad bude chtít realizovat, myslím, že by to nikomu neprospělo, každý pacient bude rád, že svého lékaře bude mít na svém místě.

Kdybyste věděl, co to všechno přinese, šel byste do toho s takovým nasazením jako teď?
Je těžké odpovědět, ať řeknu, co řeknu, bude to bráno jako populismus, nebo něco jiného… Přiznám se, že to, co to s sebou přineslo, bylo mnohem náročnější, než jsem si na začátku myslel, ale byl jsem tak hluboce přesvědčen, že to, co děláme, je správné, že jsem to dělal s veškerým nasazením. Ale teď vám neumím říct, že bych teď bezprostředně v tom nasazení byl schopen pokračovat, možná po nějakém oddychu…

Kdy se vracíte do práce?
Zatím si dám nějaký čas na odpočinek, protože po tom nesmírném vysílení, kdy jsem tomu obětoval veškerý volný čas a rodinnou dovolenou, to potřebuju. Odhaduju, že tak ve druhé půlce března bych mohl začít zase pracovat.

Prozradíte nám kde?
Nechte se překvapit.

Bude to v České republice?
Ano.

Někde na Praze 2?
Bude to v Praze.

Cítíte, že se Vám díky celé té akci třeba zvýšila prestiž?
To ať raději ohodnotí jiní, to bude objektivnější, já jsem pořád stejným člověkem, ve svém osobním životě nehodlám nic měnit. Nedělal jsem to proto, abych byl populární, ale proto, že jsem byl přesvědčen, že postavení českého lékaře se po letech marného očekávání musí změnit. Pevně věřím, že k naplnění memoranda, byť je rozloženo do určitých etap, dojde a výsledný stav bude ten, který jsme si předsevzali.

Zůstáváte v pohotovosti?
Určitě.

A jak se to projevuje, existuje nějaká skupina lidí, kteří hlídají ty další kroky?
Pokud bych na to odpověděl úplně podle pravdy, tak bych zase četl, že zase někomu vyhrožuji. Já nechci nikomu vyhrožovat, jenom konstatuji: ano, budeme si hlídat, aby jednotlivé kroky byly aplikovány přesně podle toho memoranda.

Myslíte, že existuje nějaká skupina doktorů, kteří by byli připraveni znovu podat výpovědi, znovu se sebrat a odejít?
Teď skončila obrovská etapa, nikomu nechci slibovat, že zase bude někdo dávat výpovědi. Pevně věřím, že i druhá strana bude korektní - tak jako my jsme dokázali splnit svoji část - tak že bude to memorandum plněno postupně. Nechtěl bych říkat, že zase bude něco eskalovat, to by vypadalo, že chci zase zneklidňovat pacienty, a to já rozhodně nechci.

Kdo Vás v celé té akci překvapil nejvíce a čím?
Překvapilo mě třeba to, kolik jsem mezi námi lékaři objevil schopných a odhodlaných lidí, kteří ve svých nemocnicích dokázali své lidi přesvědčit, ti mi byli velkou oporou. Ocitl jsem se i v situaci vyjednávání, poměrně složitého, se státní správou. I to mě zřejmě určitým způsobem obohatilo. Pokud byste se zeptal, co mi to vzalo, tak kus rodinného života.

Jak tomu mám rozumět?
Obětoval jsem devět měsíců svého života této akci.

Neznamená to, že se něco přihodilo…?
Ne, zkrátka jsem ošidil rodinu.

A jak na to Vaši nejbližší reagovali, když Vás viděli vystupovat v televizi a podobně…?
Měl jsem štěstí v tom, že manželka i syn jsou lékaři, takže to se mnou prožívali, tomu problému přesně rozuměli.

Dali výpověď?
Samozřejmě, ale vrátili se na svá původní místa.

V rámci Vaší rodiny měla akce tedy výborný dopad, všechno se splnilo?
Dopady na svou rodinu jsem nikdy neupřednostňoval, mám radost, že kromě drobných excesů, jako je třeba situace v Uherském Hradišti, se v drtivé většině nemocnic konsolidovala, vedoucí zaměstnanci to pochopili tak, že vzali ty lidi zpátky, to je pro mě nejdůležitější. Ty drobné jiné případy se snažím napravit.

Co Vám jde hlavou, když z úst některých lidí slyšíte lékaři – vyděrači?
Ti lidé asi neví, o čem mluví, vyděrač je člověk, který se snaží získat nějaký neoprávněný zisk, mlčí o něčem, o čem by mlčet neměl apod. Tady ale všichni zkonstatovali, že náš požadavek byl oprávněný, měli třeba jen výhrady k formě toho protestu. Když jste s těmi lidmi potom mluvil a říkal jste tak fajn, tohle je trochu alibistické, souhlasíte s podstatou, ale realizováním ne, tak jsem se žádného jiného receptu nedočkal, takže je zřejmé, že pokud chcete být úspěšní, a to my jsme po těch 21 letech a všech pokusech, co tomu předcházely, eminentně chtěli, museli jsme zvolit tento způsob. Můžeme se dneska bavit, zda černobílá sanita byla na hraně, nebo byla za hranou…

…a byla, nebo nebyla?
Byla nepatrně za hranou, ale na to může být dneska hodně názorů, ale je strašně důležité, že za tím sloganem byl ten otazník, to z roviny výhružky, o které byla řeč, posouvá do roviny úvahy. A všechny ty pokusy, o které se státní správa snažila, pro mě byly naprosto nepochopitelné, protože jsem celou dobu razil teorii, že nejjednodušší, nejfunkčnější a nejlevnější je dohodnout se.

Myslíte si, že s tím, že skončila tato akce, začíná konec korupce v českém zdravotnictví?
Kdybych chtěl být hodně naivní, tak bych tomu věřil, ale myslím, že nás na poli korupce čeká ještě obrovský kus práce. Možná je to první krůček, možná je důležitý, ale to je tak asi všechno. Na cestě k tomu, abychom se stali zemí s alespoň průměrnou korupcí v rámci civilizovaného světa, nás čeká ještě hodně kroků.

Myslíte? My pacienti už si naivně doufáme že…
Tomu nevěříte ani Vy sám, opakuji, jde o první krůček.

Myslíte si, že na druhé straně barikády stál opravdu člověk jménem Roman Šmucler, který zorganizoval něco proti Vám, proti Vaší partě?
Nikdy jsem Romana Šmuclera nepovažoval za hráče, který tam hraje klíčovou roli, ale určitě na té pomyslné druhé straně stál svými ekonomickými zájmy. Nechci mu křivdit, možná se ho dotknu, hráč byl určitě, ale nevím, jestli klíčový. I ve veřejnoprávní televizi deklaroval, že má zájem o chebskou nemocnici. V případě, že bychom tu akci dovedli do konce a nemocnice by se vyprázdnily, tak on, pan Chrenek a další by o ně měli zájem. Kolikrát jsem ale měl problém identifikovat, kdo je hráčem na mé straně, takže se přiznám, že takhle jsem je pod monitorem neměl. 

Více čtěte:

NA HRANĚ s Xaverem: Bojím se těch mrtvých, proto se nevzdám, svěřil se emotivně Kubek

NA HRANĚ  s Xaverem: Mou chybou je, že držím slovo, mé ano je ano

NA HRANĚ s Xaverem: Kvůli Kroupovi jsem padouch. A Michálek hrdina, povzdychl si Tlustý

NA HRANĚ s Xaverem: Kraus o Paroubkovi: ČSSD vytáhl z bryndy. Pak ho semlela média

Foto: Zbyněk Pecák