„Nevím proč tak Ústavní soud rozhodl, ale domnívám se, že pokud by si nastudoval evropské průběžné důchodové systémy, tak by s takovou lehkostí nerozhodl, udělat z normálního průběžného systému systém zásluhový," okomentoval rozhodnutí Ústavního soudu Keller.
Ústavní soud rozhodl diletantsky
„Myslím si, že z odborného hlediska to bylo rozhodnutí diletanské a naprosto nesystémové. Kdyby si dal Ústavní soud tolik práce se čtením různých důchodových systémů, tak by takto nerozhodl," dodal sociolog. Podle něj tak vznikla situace, kdy stát v „malé důchodové reformě" sedmdesáti procentům důchodců důchody sníží a dvaceti procentům důchodců důchody zvýší.
„A to je dost netypické, protože běžně ve světě průběžné důchodové systémy, nejsou postaveny na tom, že mají nějakou velkou zásluhovost registrovat," vysvětluje Keller. Podle něj jsou naopak tyto systémy zhruba podobné, jako byl dosud ten náš. „To znamená, že ty rozdíly v důchodech jsou tam minimální. Na registraci zásluhovosti jsou jiné důchodové systémy, nikoliv průběžné," doplnil Keller.
Budete si ukládat a nevíte kolik dostanete
Malá důchodová reforma však v sobě současně zahrnuje prodlužování věku do důchodu. „To prodlužování věku odchodu do důchodu je dost drastické. Moje děti se narodily v devadesátých letech, to znamená, že spadnou do té kategorie, po které se bude chtít, aby si od nástupu do praxe, pokud budou dělat vysokou školu - tedy do pětadvaceti let, platily na svojí penzi do sedmdesáti let. Tedy aby i do sedmdesáti pracovaly," nastínil Keller.
„To znamená, že ony budou muset platit čtyřicet pět roků s tím, že nikdo neví, kolik lidí z té generace se sedmdesátky dožije a nikdo neví, kolik peněz dostanou ti, co se sedmdesátky dožijí a překročí ji," dodal sociolog.
Jedni pomřou, druzí zchudnou
Podle něj vzniká obrovský problém. „Ti těžce pracující, jako jsou horníci a podobně, ti vymřou do šedesáti tří, šedesáti pěti let. Tady na Ostravsku, havíři, kteří mají šedesát čtyři let, to už jsou ti poslední ze své věkové kohorty. Čili oni nemají šanci se důchodu dožít, ale na důchod si odkládat budou a někdo se tak napakuje na jejich penězích," prohlásil sociolog.
No a ti v „uvozovkách lehce pracující, jako jsou úředníci, po těch už po padesáti neštěkne ani pes a pokud to nebudou prezidenti nebo ministři, tak v posledních dvaceti letech svého aktivního života půjdou s příjmy rapidně dolů". „Tak i ti co ten důchodový věk přežijí, budou na důchodovém zabezpečení ztrácet," myslí si Keller.
Bez dětí důchodový systém zkrachuje
Dalším problémem nastíněné důchodové reformy podle něj je, že v podstatě bude trestat ty důchodce, kteří vychovají děti, tedy další plátce na důchody pro další generace. Přitom pokud nebudou děti, důchodový systém podle Kellera zkrachuje.
Čtěte také: Profesor Keller je skeptický. Kalousek to zas neodhadl
„Pokud nebudou děti, tak nebude nic platné, že budou třeba i nerozkradené peníze v soukromých penzijních fondech. Pokud bude ta populace vymírat, tak ti důchodci se nenají peněz z penzijních fondů. A penzijní reforma, jak je prezentována nijak zvlášť nezohledňuje to, že člověk tím, že do svých dětí investuje, tak současně investuje do celé generace těch důchodců, na které ty jeho děti budou vlastně vydělávat tak, jak je to v dosavadním průběžném penzijním systému," prohlásil sociolog.
A uvedl příklad. „Když si člověk pořídí dvě děti a žije na průměrné životní úrovni, tak do osmnácti let svých dětí do nich investuje dvakrát milion a půl. Čili ti lidé, kteří investují tři miliony do budoucích plátců penzijního systému a do generace, která se bude starat o naše důchodce, tak tito lidé jsou vlastně penalizováni. Oni už totiž nemají při průměrných příjmech na to, aby si dávali peníze do soukromých fondů," vysvětlil Jan Keller.
Stát bude preferovat bezddětné a bohaté
A zde je podle něj zakopaný pes důchodové reformy. „Přišel ministr Kalousek s návrhem, že ten kdo si do toho třetího penzijního pilíře nebude ukládat alespoň tři stovky, tak od státu nedostane ani korunu. Největší příspěvek pak od státu dostane ten, kdo si bude ukládat více jak tisícovku," popsal Keller.
Čtěte také:
A pokračoval: „Typický příklad: Jestliže si nepořídím žádné dítě, tak ušetřím tři miliony korun, které si mohu nacpat do soukromého penzijního fondu, pokud jsem dostatečně naivní. A nebo si mohu ukládat na už existující penzijní spoření a protože si tam mohu ukládat více jak tisícikorunu, tak mi stát ještě dá další prostředky," vysvětlil Keller „výhodu" bezdětnosti.
„Ale jestliže vychovávám dvě děti, tak si tam tisícovku a víc dávat nemohu a dám-li tam méně jak tři stovky tak nedostanu od státu nic. Čili stát preferuje bohaté a bezdětné na úkor těch, kteří pracují a ještě vychovávají budoucí plátce do důchodového systému," shrnul sociolog.
Nejsou blbí, nesníží si úrověň dětmi
„My teď děláme výzkum v Ostravě. Už šedesát pět procent generace do pětatřiceti let nemá děti. Protože nejsou blbí a nebudou si snižovat životní úroveň, když vidí, že tento stát sype jenom bohatým. A oni by si tím že by měli dvě děti v průměru srazili životní úroveň o ty tři miliony korun," uzavřel pesimisticky Jan Keller.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Ondřej Vaněk
