Potěšení přináší politologovi Lukáši Jelínkovi, když lidé šlapou na paty politikům častěji než jednou za čtyři roky u voleb a pochechtává se, když vládní esa topornými frázemi nedokáží polemizovat se zdravým selským rozumem svých kritiků. „Stal jsem se extremistou. Nevadí mi lidé v ulicích ani stávky zaměstnanců. A odborovým vůdcům neříkám ´bossové´, jako by snad vypadli z mafiánského thrilleru, nýbrž postaru ´předáci´," píše Jelínek v Deníku Referendum.
„Jsem smířený se svým osudem a nemůže mne tedy vytočit ani premiérův poradce pro lidská práva Roman Joch, který podle serveru ParlamentníListy.cz považuje mnohdy radikální prohlášení levicových idealistů, jako jsou Vladimíra Dvořáková, Jan Keller či Lukáš Jelínek za zradu intelektuálů," přiznává politolog.
Premiér dokola papouškuje otřepaná zaklínadla
Pak už se ale v mnohem vážnějším tónu ptá, co jiného by mělo být denním chlebem intelektuálů, ale i dalších kriticky myslících bytostí než pověstné „nastavování zrcadla" těm, které pohltily jejich věže ze slonoviny? „A co jiného by mělo zaznívat dnes sugestivněji než varování před smutnými konci, které může politika nezodpovědných vládců přinést pravici i levici, demokracii i sociálně-tržnímu hospodářství?" táže se Jelínek.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jih