Starobní penze je tvořena součtem základní a procentní výměry důchodu. Zatímco ta první je pro všechny stejná a pro rok 2011 byla stanovena na částku 2230 Kč, ta druhá je závislá na tom, jak se během svého ekonomicky aktivního života člověk činil. Zjednodušeně si lze výši své procentní výměry důchodu představit jako násobek průměrného měsíčního příjmu (výpočtového základu), počtu roků účasti na důchodovém pojištění a koeficientu 0,015 (Pro názornost 10 000 Kč x 35 let x 0,015 = 5250 Kč).

SLEDUJEME téma: Důchodová reforma

Právě na změnu výpočtového základu se museli zákonodárci zaměřit poté, co Ústavní soud vyhověl stížnosti invalidního důchodce, který nepovažoval přiznaný důchod za přiměřené hmotné zabezpečení. Během rozhodných let 1986 až 2005 vydělával žalobce průměrně 68 635 Kč měsíčně. Přiznaný invalidní důchod činil 13 346 Kč (základní výměra 1470 a procentní 11 876), což je 19 procent jeho příjmu. ÚS proto uznal, že systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a zrušil s platností od 30. září 2011 výpočet důchodů, který je méně výhodný pro lidi s vysokými příjmy.

Psali jsme:
Vysoké romské důchody zvedly ze židle Škromacha. Už podruhé

Na příjem nad čtyřnásobek průměru se hledět nebude

Pomiňme poměrně krkolomný způsob výpočtu osobního vyměřovacího základu, který je závislý především na tom, kolik jsme si vydělali, ale i v jakém roce (ke srovnání se používají koeficienty přepočtu). Osobní vyměřovací základ je brán jako průměrný přepočtený měsíční výdělek za celou dobu pojištění a od něj už je jen krůček k výpočtovému základu, na jehož mechanismus se zákonodárci museli po rozhodnutí Ústavního soudu zaměřit. A ten je také klíčem ke zvýšení důchodu těm nejbohatším.

Až dosud se lidem pro výpočet důchodu přiznávaly měsíční příjmy do 11 tisíc plně, od 11 000 do 28 200 třiceti procenty a vše nad tuto hranici deseti procenty. V období po roce 2014 (do té doby dojde k pozvolným změnám v rámci překlenovacího období) se stoprocentně budou přiznávat příjmy do 44 procent průměrné mzdy (aktuálně 10 886 Kč), do čtyřnásobku průměrné mzdy (aktuálně 98 963 Kč) se bude započítávat 26 procent a k příjmu nad tuto hranici už se přihlížet nebude. „Lidem s nejnižšími příjmy se výpočet důchodu nezmění, v řádu desetikorun, maximálně stokorun klesne středněpříjmové skupině a ve smyslu nálezu ÚS si polepší ti s nejvyššími příjmy," řekla pro ParlamentníListy.cz Viktorie Plívová, mluvčí MPSV.

Změny se dotknou jen nově vyměřovaných důchodů

Jak si polepší ti s vysokými příjmy, můžeme ilustrovat na příkladu člověka, který bere sto tisíc korun měsíčně (ministr, úspěšný manažer, špičkový odborník) a je tedy na tom ještě lépe než zmiňovaný invalidní důchodce, který strhl svou žalobou lavinu změn. V původním systému by si do výpočtového základu započítal 11 tisíc plně, z druhého intervalu pak 5160 a ze třetího 7180, tedy dohromady 23 340 Kč. Podle nového způsobu mu z prvního intervalu vyjde 10 886 a z druhého 22 900, tedy celkem 33 786 Kč.

Pokud násobíme vypočtené částky v obou případech stejnou dobou účasti na důchodovém pojištění (35 let) a 1,5 procentem, dostaneme se v prvním případě na částku 12 253 Kč a ve druhém 17 738 Kč, což je procentní výměra důchodu, která se přičítá k základní výměře (nyní 2230 Kč). Tento příklad, který odhlíží od všech výkyvů, ilustruje, že ti s největšími příjmy si mohou oproti stávajícímu systému polepšit na důchodu až o pět a půl tisíce korun. „Jde ale jen o nově vyměřované důchody, stávajícím důchodcům se nic nemění," připomněla Plívová.

Drábek si vyzkoušel kalkulačku nejen pro ministerský plat

Orientačně si mohou své budoucí důchody vypočítat lidé na důchodové kalkulačce, nabízejí ji i webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí. „Také jsem si důchodovou kalkulačku vyzkoušel, a to pro různé varianty příjmu," přiznal pro ParlamentníListy.cz Jaromír Drábek, že si uvědomuje, že plat ministra práce nebude mít napořád, a proto si pro předpokládaných ještě devatenáct let ekonomicky aktivního života vyzkoušel různé možnosti příjmů. „Výši důchodu beru jako realitu," nechtěl ale komentovat, zda ho vypočtené částky potěšily.

Platný výpočet provádí pouze Česká správa sociálního zabezpečení na základě doby pojištění a celkových ročních výdělků (nyní od roku 1986 do roku  2010) podle zákona 155/1995 (včetně jeho pozdějších změn, tedy i té letošní). Ten původní zákon bral v úvahu jen výdělky za období 1986 až 1995. „Od prvního ledna 2012 se období  rozšiřuje na celoživotní, ale postupně. Počátek bude nejdříve v roce 1986, což je dáno kvalitou údajů," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz vedoucí pojistně-matematického oddělení MPSV Jan Škorpík.

Při průměrném příjmu důchod proti nynějšku klesne

Zatímco v roce 1995 byly při odchodu do důchodu rozhodující příjmy jen posledních deseti let a vůbec nebylo přihlíženo k tomu, kolik si člověk vydělával všechny roky před tím, letos už se bere v úvahu posledních pětadvacet let a v roce 2026 to bude posledních čtyřicet let, což bude objektivněji zobrazovat, jak si kdo během ekonomicky aktivního života počínal.

Závěrem pro představu porovnání, jak vychází důchod při stejném způsobu výpočtu, který znamenal u stotisícového platu polepšení důchodu téměř o pět a půl tisíce. Pokud bychom počítali s platem 10 000 Kč, pak se procentní výměra nezmění a zůstane na 5250 Kč. Při platu 25 tisíc by došlo k poklesu o 338 korun (ze 7980 podle původního systému na 7642 korun), ale při příjmu 50 tisíc jde o vylepšení z 9629 na 11 054 korun procentní výměry, tedy nárůst o 1425 Kč.

K věci:

Většině důchodců se sníží penze. Málo si vydělávali 

Ústavní soud zrušil část zákona o výpočtu důchodu 

Jeník (ODS): Poslanci hlasováním potvrdili tzv. malou důchodovou reformu

Foto: Hans Štembera