Už letos na podzim bude Evropská unie schvalovat vstup Chorvatska do unie. Paralelně s tím bude probíhat i proces schvalování dodatku Listiny základních práv EU, která je jakýmsi jízdním řádem fungování unie. Výjimku vyjednal v roce 2009 prezident Václav Klaus výměnou za svůj podpis smlouvy. Dodatek má zajišťovat, že ani v budoucnosti nebude možné obejít Benešovy dekrety zejména kvůli nárokům sudetských Němců na majetek v ČR.

Kníže to ví. Lidé nás nemají rádi. Ať jdou do háje, říkají si

Budeme směšní!

K přijetí dodatku je v ČR potřebná ústavní většina, což znamená, že vládní koalice potřebuje i hlasy ČSSD ovládaného Senátu. Právě sociální demokraté však dali najevo, že oni dodatek podpořit nechtějí. Podle levice by kvůli němu Češi nemohli plně u evropských orgánů uplatnit svá sociální, pracovněprávní a další lidská práva.

K tématu:
Česku hrozí ztráta 250 miliard. Senátoři chtějí zablokovat Lisabon
Euroskeptici jsou na koni. Unie ztrácí podporu Čechů

Právě kvůli nesouhlasnému stanovisku sociálních demokratů je zde například snaha ODS, aby vstup Chorvatska do EU byl u nás projednáván současně jako jeden dokument se zmíněným dodatkem. Protože nesouhlasným stanoviskem k němu by ČSSD zablokovala i vstup Chorvatska do EU. Zastánci takového postupu doufají, že to by si ČSSD v takovém případě "nevzala na triko".

Čtěte také:
Kalousku, škrtej a zdražuj dál. Strach mít nemusíš
Odchod knížete? To by pro TOP 09 byla velká rána

Dodatek k Lisabonské smlouvě má být podle Schwarzenberga přijímán současně. „Což ovšem neznamená, že to nebude oddělené hlasování, protože to jsou odlišné smlouvy," míní ministr zahraničí. I při odděleném hlasování se však věří, že Senát „český" dodatek k Lisabonské smlouvě nakonec neodmítne.

Čtěte také:
Vláda schválila knížeti koncepci zahraniční politiky. Na druhý pokus

Euro? Nejdřív v roce 2015

„To bychom vypadali opravdu mimořádně směšně, kdyby prezident Václav Klaus vyjednal výjimku, evropské státy s tím souhlasili a pak by to český Senát smetl. Tak doufám, že než tento proces vstoupí do finální fáze, se zde naše politická scéna dohodne. Pokud vím, bylo už setkání pana prezidenta s vedením ČSSD," podotkl ministr s tím, že nicméně žádnou oficiální zprávu o tomto setkání neobdržel.

Prohlédněte si FOTOGALERII

Ve schvalovacím procesu se nachází i záchranný mechanismus pro eurozónu reagující na dopady finanční krize a potíže Řecka. Ten by v budoucnosti mohl v důsledku znamenat, že pokud by ČR vstoupila do eurozóny a vyměnila korunu za euro, zaplatí až stovky miliard korun na podporu tohoto mechanismu.

Odpor proti přijetí eura je v ČR masívní. Posílila ho i krize

Hospodařili jsme marnotratně, proto na euro nemáme

To Karel Schwarzenberg nechtěl příliš komentovat s tím, že za jeho působení ve vládě ČR ani nevstoupí do procesu, na jehož konci by měla být společná měna euro. „To je otázka, kterou se toho času moc nezabývám, protože je jasné, že během této legislativní periody nemůžeme dosáhnout mantinelu pro to, abychom vůbec zahájili proces vstupování do eurozóny, to bude až za příští vlády a v té už nebudu. A je docela dobře možné, že ani v příští periodě nesplníme všechny podmínky. Takže tahle otázka mě příliš nezajímá," konstatoval ministr zahraničí.

„V posledních letech jsme prostě marnotratně hospodařili, tak nejsme schopni i při všech úsporných opatřeních plnit kritéria pro přijetí eura. Budeme-li mít štěstí, tak podle mého odhadu by se to České republice mohlo povést někdy kolem roku dva tisíce patnáct šestnáct," doplnil Schwarzenberg.

Dáváme málo na obranu

Největším cílem české zahraniční politiky je podle něj zachování bezpečností České republiky. „To má ovšem celou řadu aspektů," připomněl ministr s tím, že vedle vojensko-mocenské sem patří i hospodářská politika země nejen v návaznosti na energetiku, tedy prosazování hospodářské politiky po celém světě.

V té souvislosti Schwarzenberg připomněl, že ČR dlouhodobě neplní závazky vůči NATO, pokud jde o financování resortu ministerstva obrany. „Padesátiprocentní plnění, to není plnění, to je velmi prostá pravda," konstatoval Schwarzenberg s odkazem na dopis z NATO, kterým byl Petr Nečas na neplnění závazků upozorněn.

Česko pozor! Černé pasažéry v NATO nechceme, píše Rasmussen
Sociolog Gabal k NATO: Trapné. Vládci Česka se chovají jako levičáci

Strýček Sam to nezařídí

Podle něj je nicméně jasné, že v budoucnosti se Evropa už nebude moci v obranné politice spoléhat na to, „jestli strýček Sam všechno zařídí", ale bude se muset o svou obranu starat sama, protože samotné USA už vidí, že jejich možnosti nejsou neomezené a jejich zájmy se z Atlantiku, podle nějž nese NATO svůj název, přesouvají do Pacifiku.

„Ať jsou to velké státy jako Německo nebo malé státy jako my, budeme se muset o svou bezpečnost starat. Popravdě řečeno, opravdu vážně v posledních desetiletích svou obranu braly jen Francie a Anglie. Všichni ostatní to zanedbali," podotkl ministr, podle kterého ČR bude do budoucnosti potřebovat větší prostředky na obranu, než doposud. „O tom nebudiž pochyby. Svět není bezpečný. Svět byl, je a bude nebezpečný. Člověk je potvora a vždycky bude schopen něco provést," dodal Karel Schwarzenberg.