Hned v úvodu je nutné říci, že příklad chudoby zpracovala redakce na hypotetickém jedinci - tedy člověku, jenž žije sám. I když není u jedince uvedené konkrétní jméno, takových lidí žije v Česku ne zcela malé množství - nicméně statistiky o tom, kolik jich přesně je, se nikde získat nepodařily.
Na stránkách ministerstva práce a sociálních věcí si může každý najít tabulky, jež jsou zpracované proto, aby si každý udělal vlastní přehled. Lze se tam tedy dočíst, že existenční minimum je v Česku stanovené pro jednotlivce ve výši 2020 korun. O něco málo vyšší je životní minimum, které představuje výši 3 126 korun.
A právě tyto částky jsou důležité, pokud se stanovuje výše srážek při exekuci. U jmenovaných položek je však velmi individuální to, zda může dotyčný, který se s tímto nízkým příjmem potýká, žádat o jakoukoli finanční pomoc obec či stát - i to, jak exekutor nakonec srážky stanoví.
Čtěte také: Ministr Pospíšil: Měli by exekutoři provádět exekuce bez předchozího souhlasu soudů?
Nedá se to říci obecně, záleží na posouzení okolností, zda je rozhodnuto alespoň o nějaké jednorázové či pravidelné finanční podpoře. Je však samozřejmě velmi pravděpodobné, že existují lidé, kteří mají jen tento příjem.
Kdo u nás žije z dvou či tří tisíc?
Každopádně mezi nejchudší skupinou lidí, nucených vyjít jen s velmi malým finančním měsíčním rozpočtem, s velkou pravděpodobností budou skutečně hlavně lidé, na které byla uvalena exekuce.A proto právě pro exekutory, ale i účetní ve firmách, kde dané osoby pracují, je tak výše životního a existenčního minima směrodatná při stanovení výše srážek. Přesto by mělo jít prý o pouhé výjimky, většina takto postižených by přece jen měla mít k dispozici pro životní náklady na měsíc částku vyšší.
Čtěte také:
"V případě srážek ze mzdy nesmí být povinnému sražena základní částka, kterou stanoví nařízení vlády č. 595/2006 Sb. Znamená to tedy, že dotyčné osobě musí být ponechány dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce spolu s částkami normativních nákladů na bydlení 1 osoby. To je takzvaná nezabavitelná částka. K tomu je třeba ještě přičíst jednu čtvrtinu nezabavitelné částky na každou osobu, pokud je dlužník povinný poskytovat výživné," sdělil ParlamentnímListům.cz Jiří Hovorka z ministerstva spravedlnosti.
Dodal, že v případě, pokud je provinilci exekutorem postižen bankovní účet, má nárok na výplatu dvojnásobku životního minima jednotlivce. "Stejná částka pak také nesmí být povinnému odebrána, pokud je u něj nalezena hotovost v rámci osobní prohlídky nebo soupisu movitých věcí," doplnil Hovorka.
Přednostní srážky a nepřednostní - významný rozdíl
Významnou roli hraje pak také to, zda se jedná o exekuční srážky přednostní - což je například výživné na děti, či nepřednostní. U exekuce kvůli dluhu na výživném, pak skutečně člověku může zůstat pouze ono existenční minimum, což v případě, že nemá v dosahu někoho blízkého, kdo by ho jakýmkoli způsobem podpořil, může pro danou osobu mít fatální následky. "Proto by každý člověk měl dbát na to, aby k exekuci dojít nemuselo a problémy řešit včas," řekl ParlamentnímListům.cz Jan Dvořák z Poradny pro lidi s dluhy.
Dluhů a exekucí přibývá
Jenomže - rada je jedna věc, skutečnost druhá. To ví i Jan Dvořák velmi dobře, protože zájem o jeho rady měsíc od měsíce roste. Češi s dluhy bojují stále častěji a více, v minulém roce zaznamenával registr exekucí již počet dlužníků s tímto problémem ve výší milion. To znamená - pokud by se exekuce rozdělily po jedné spravedlivě mezi populaci (což však tak nelze, poněvadž na některé dlužníky je uvaleno i několik desítek různých exekucí), tak každý desátý Čech včetně kojenců má s exekutory již osobní zkušenost. A nutno dodat - že nejčastější exekuce vznikají z původních dluhů v řádech stokorun - přerůstají však do pohledávek ve výši desítek tisíc.
Čtěte také:
Ne každý ví, že exekuci přitom může i v současné době uvalit exekutor nejen na majetek, bankovní účet či plat, ale také sociální dávky.
Jaké sociální dávky může i nyní exekutor zabavit?
V této souvislosti je známé jméno chomutovské primátorky Ivany Řápkové. Ta nařídila exekutorům, aby přímo na radnici zabavovali notorickým dlužníkům sociální dávky. Lidem z nich zůstala jen velmi malá částka ve výši tisícikoruny. To ale nebyla exekuce na sociální dávky tak, jak by měla být (zatím) obecně chápána, byť se na změnách, které by tento postup plně zlegalizovaly, intenzívně pracuje a procházejí schvalováním.
Čtěte také:
A tady pozor - jak uvádí server Pomocdluhy.cz, pokud je exekučně postižen nějaký z příjmů - tedy mzda, rodičovské dávky, důchod, nemocenská a další, tak by vždy měla zůstat základní nezabavitelná částka. A ta činí minimálně 5326 korun na našeho jednotlivce (plus 1331,5 za každou další osobu). A to je tedy přece jen o něco více, než životní minumum či dokonce existenční minimum.
Ten, kdo by se však domníval, že v případě sociálních dávek nad exekutorem zvítězí, velice se mýlí. Obstaveny mu mohou být až na výjimky veškeré opakující se sociální dávky s výjimkou příspěvku na bydlení. Zásah exekutora tedy může postihnout rodičovský příspěvek, sociální příplatek, dávky pěstounské péče, přídavek na dítě, peněžité dávky sociální péče, ale jen je-li vymáhán přeplatek na nich, a dokonce i dávky pomoci v hmotné nouzi. Opět však jen tehdy, je-li vymáhán přeplatek na nich.
Čtěte také:
Pokud exekutor zabaví provinilci peníze v hotovosti u něj doma nebo mu zablokuje bankovní účet, tak mu může být ponechána jen minimální částka. "V případě exekuce na bankovní účet vám zůstane pouze dvojnásobek životního minima (jednorázově, tedy něco přes 6000 korun).
Na co exekutor nesmí
Na druhou stranu existují sociální dávky, na které ani exekutor nedosáhne. Obstavit nelze peněžité dávky sociální péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, z dávek státní sociální podpory příspěvek na bydlení a dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově podle zvláštního zákona. Tyto dávky lze však zabavit, pokud by byl vymáhán jejich neoprávněný přeplatek.
Jako další lze uvést dávky pro těžce zdravotně postižené, dávky pomoci v hmotné nouzi i jednorázové a také u příspěvku na péči.
A co když se takový člověk dostane do nemocnice?
I člověk, který má v patách exekutory, může však onemocnět a být hospitalizován. A jelikož se od nového roku mají zvednout poplatky za pobyt v nemocnici z 60 korun na stokorunu za den, může po měsíční hospitalizaci člověka, který musí hospodařit pouze s životním minimem, dojít k naprostému finančnímu krachu a ztrátě i nejlevnějšího typu ubytování. Právě na to upozorňoval během svých červnových protestů ministra zdravotnictví Leoše Hegera předseda Národní rady postižených Václav Krása. Zatímco on upozorňoval na černé dopady u lidí, kteří v případě, že pobírají invalidní důchod, nemají na žádnou jinou sociální finanční výpomoc nárok, ParlamentníListy.cz se ještě na okamžik budou držet modelu hypotetického chudého Čecha (třeba s exekucí na krku, každopádně žijícího pouze s životním minimem).
Čtěte také:
-
Nenávist chudých k bohatým poroste. Kvůli politikům, varují sociologové
-
Varování sociologa vládě: Zdražování rozšíří chudobu. A bude dědičná
Existuje pro něj vůbec nějaké řešení? Ano. Takový člověk může prokázat momentální hmotnou nouzi a požádat o odpuštění platby poplatků v nemocnici.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová