ParlamentníListy.cz měly možnost nahlédnout do Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2010, která byla dána do připomínkového řízení. Jedním z oficiálních připomínkových míst je přitom Zemědělský svaz ČR.
"Připomínek byla celá řada. Podstatné však je, že nákup mléka v ČR klesá, zatímco spotřeba mléka a mléčných výrobků se zvyšuje. Výsledkem je přirozeně to, že nůžky mezi nákupem a spotřebou se stále více rozevírají. Ovšem s tím rozdílem, že dříve převládal tuzemský nákup nad spotřebou, nyní to je opačné. Bilance se tedy zhoršuje," uvádí pro ParlamentníListy.cz Stanislava Burdová ze Zemědělského svazu.
Čtěte také:
Mléčná krize, která před dvěma lety zasáhla nejcitelněji hlavně drobnější zemědělce a farmáře, kteří byli nuceni dotovat produkci mléka z vlastních prostředků, což bylo dlouhodoběji neudržitelné, řadu těchto soukromníků dohnala ke krachu, či ukončení podnikání. Na každém litru mléka totiž nejenže nevydělávali, ale dokonce byli nuceni na něj přispívat - velké obchodní řetězce, které jediné byly ochotné mléko odebírat, si totiž diktovaly podhodnocené ceny.
Vše vedlo také k tomu, že řada kusů hovězího dobytka musela být poražena.
"V současné době jsme v naší zemi už pod hranicí soběstačnosti - jak s mlékem, tak i vepřovým masem. Obojí suroviny, které jsme donedávna byli schopni vyprodukovat k naší spotřebě bez přispění z ciziny, musíme nyní již dovážet," řekl ParlamentnímListům.cz tajemník Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. V praxi to znamená, že z pohraničí ještě stále surové mléko vyvážíme - hlavně do Německa.
Čtěte také:
"Nic z něj však již tady skoro nevyrábíme, rozhodně to nepokryje spotřebu. A tak musíme již dovážet zpětně ze zahraničí mléčné výrobky - jogurty, sýry," vysvětlil ne právě ideální současný stav českého zemědělství Martin Pýcha.
České mléko už nám nestačí - musíme dovážet mléčné výrobky ze zahraničí
Zpráva o stavu českého zemědělství jeho slova potvrzuje. Vyplývá z ní, že dlouhodobé trendy ukazují na to, že podíl tuzemských producentů na spotřebě mléka a mléčných výrobků klesá a podíl dovozů na spotřebě roste.
Čtěte také:
Konkrétní čísla ukazují, že podíl tuzemských producentů na spotřebě mléka a mléčných výrobků v průměru let 2001-2003 činil 88 procent, podíl dovozů 12 procent. Za rok 2010 je však už situace jiná: Podíl tuzemských producentů na spotřebě mléka a mléčných výrobků činil 61 procent a podíl dovozů byl 39 procent.
"Z toho vyplývá, že podíl tuzemských producentů se během deseti let snížil o více jak čtvrtinu, což není zanedbatelné číslo. Je zapotřebí si všímat zhoršujících se poměrů v agrárním zahraničním obchodě mléčnými výrobky. Uspokojení rozhodně není na místě. Saldo zahraničního obchodu ČR mlékem a mléčnými výrobky po odpočtu suroviny (nezahuštěného mléka) bývalo kladné. Situace se poprvé změnila v roce 2009, kdy vyšlo mínus 1,1 miliardy korun. Nepříznivý trend pokračoval i během roku 2010, kdy se záporné saldo zvýšilo na mínus 1,8 miliard korun," uzavřela pro ParlamentníListy.cz Stanislava Burdová ze Zemědělského svazu.
Zemědělská produkce u nás je od roku 1994 pod předválečnou úrovní
Z oficiální tiskové zprávy Zemědělského svazu vyplývá také to, že vývoj zemědělství v jednotlivých obdobích lze charakterizovat zejména úrovní zemědělské produkce.
Do roku 1989 se na našem území kladl důraz na výši produkce, která stále více stoupala až v roce 1989 dosáhla svého maxima na úrovni 109 miliard korun. Následně začala klesat tak, že se již v roce 1994 dostala pod předválečnou úroveň. Zemědělství prošlo složitým reformním obdobím a podstatně se změnila úroveň agrární produkce i salda agrárního zahraničního obchodu.
Čtěte také:
V první polovině 90. let minulého století se Česko příliš otevřelo světu, který se ale neotevřel nám. Výsledkem liberalizačních trendů je to, že jsme v zemědělství začali vyrábět méně, aby druzí mohli vyrábět víc. V konečné zemědělské produkci připadající na hektar zemědělské půdy došlo k poklesu na 47 procent průměru evropské patnáctky; vůči zemědělské produkci EU-27 jsme na 56 procentech. Podobně jako v produkci jsou protichůdné tendence v agrárním zahraničním obchodě - pasivní saldo v evropské patnáctce klesalo a u nás rostlo.
Od sametové revoluce až do roku 1998 bylo zemědělství považováno za odvětví jako každé jiné s přeceněním tzv. neviditelné ruky trhu. V konečném výsledku to poškodilo naše národní zájmy nejen v zemědělství, ale i celého venkova, když jsme jednostranně ochromili využití tuzemského potenciálu, zúžili tržní podíl a zaměstnanost. Návrat na bývalé pozice na vnitřním i světovém trhu je nyní velmi obtížný.
Čtěte také:
Veškeré kladné změny v legislativě byly omezeny tím, že se k zemědělství nepřistupovalo jako k zemědělství a řada změn dlouho neodpovídala míře evropského standardu (např. vynětí zemědělských komodit z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže, úprava platebního režimu, ochrana slabší smluvní strany před monopolním diktátem obchodních řetězců apod.).
"Nebyl realizován prodej výrazné části státní půdy za výhodných podmínek pro tuzemské právnické a fyzické osoby. Parlament v roce 1992 také přijal naprosto nevyhovující tzv. transformační zákon," připomínají zemědělci mimo jiné také ve své zprávě.
Čtěte také:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
