Šéf slovenského parlamentu: Češi, vaši poslanci vyhodí 250 miliard

O závazku ČR na pomoc státům eurozóny ve výši 250 miliard korun by se v obou komorách parlamentu mělo hlasovat v nejbližší době.

Více: Miloslav Bednář: Proč máme v září parlament

Porušování pravidel a perverzní solidarita chudých s bohatými

Sulík, který podporoval vstup Slovenska do eurozóny a považoval euro za dobrý projekt, je nyní mnohem kritičtější, neboť říká, že Slovensko vstupovalo do jiné eurozóny. Současná eurozóna porušuje veškerá nastavená pravidla a dluhy řeší dalším zadlužením a konečné zúčtování tak jenom oddaluje a prohlubuje krizi. Tímto nezodpovědným způsobem můžou předáci EU přivést euro ke svému konci. Nyní podle něho vzniká unie dluhová a transferová, kdy chudší státy jako Slovensko jsou žádány, aby sanovaly ty bohatší, jako jsou Itálie či Řecko.

„Část peněz tak jde přímo francouzským a německým bankám, které Řecku napůjčovaly nejvíc a my bychom nyní měli platit za jejich hazard, ačkoli oni z toho měly před tím velmi slušné zisky. Je to zvrácená, perverzní solidarita. V roce 2010 byl průměrný slovenský důchod 378 eur, ale řecký 1365 eur. Čili solidarita spočívá v tom, že slovenský občan bude ze svého platit francouzské a řecké banky a vysoké řecké důchody. To je šílené. A někteří slovenští politici to navíc podporují," zlobí se Sulík.

Více:

Na Slovensku se nyní vede debata o takzvaném dočasném eurovalu, tedy záchranném mechanismu eurozóny EFSF, který chtějí některé státy navýšit kvůli pumpování financí zadluženým státům eurozóny. Slovensko by toto navýšení stálo tři miliardy eur a dohromady by to bylo se staršími závazky již 10 miliard eur, což je zhruba jeden státní rozpočet Slovenska. České republice zase hrozí při vstupu do ESM závazek zhruba 250 miliard korun. O tom budou čeští poslanci a senátoři rozhodovat.

Rozpad eurozóny, či centrální eurovláda a RVPH

„Již tento dočasný euroval byl porušením Lisabonské smlouvy, protože se koná proti ´no bail out´ článku 125 Lisabonské smlouvy, který zakazuje půjčování. Bylo by dobré, aby se pravidla dodržovala, to se ale bohužel neděje a od lidí, které je neustále nedodržovali, je těžké očekávat, že je dodržovat budou v budoucnu. Dočasný i trvalý euroval je nesprávný nástroj, neboť řeší dluhovou krizi dalšími dluhy. Z tohoto pohledu je samotný euroval největším ohrožením pro euro. Potápí tu měnu a táhne ji ke dnu. Při vzniku eura se s něčím jako EFSF či ESM nepočítalo, spíše naopak," řekl ParlamentnímListům.cz šéf slovenského parlamentu a ekonom Sulík.

Podle něho vývoj v eurozóně může jít dvěma různými cestami. Prostřednictvím měnové unie ke vzniku unie fiskální a transferové a posléze politické unie, či naopak k rozpadu eurozóny. „Pokud by ale měla vzniknout fiskální unie, tak se na to musíme zeptat lidí. Nelze, aby pár lidí v Bruselu, kteří nejsou přímo volení a nemají přímý mandát, rozhodlo že vznikne fiskální unie. Buď by to měla být otázka voleb, kdy se k tomu strany vyjádří ve svém programu, nebo referenda. Toho se ale politici v Bruselu bojí. Pokud by se nikdo nezeptal lidí na fiskální unii, tak bez ohledu na svůj osobní názor bych ji odmítl," zdůraznil Sulík.

Sulík upozorňuje na to, že pod záminkou záchrany eura vzniká centrální evropská vláda, při které nebudou jenom společná měna, ale i společné dluhy a daně a ve střednědobém horizontu státům unie zůstane jen minimum národních kompetencí a na Slovensku se nebude rozhodovat již téměř o ničem. „Oproti tomu, co se chystá, bylo RVHP slabý odvar. Je to ekonomická vlastizrada. Jsme na cestě do ekonomického nevolnictví. Ptá se lidí někdo, jestli to chtějí? Všechny průzkumy říkají, že ne," říká Sulík.

Klaus měl pravdu. Češi, dejte si pozor na euro a placení Řecku

V současnosti doporučuje Sulík i z hlediska zkušeností Slovenska, aby Česko do eurozóny v nejbližších letech nevstupovalo.

„Já si pamatuji, že krátce před zavedením eura na Slovensku byl prezident Václav Klaus u nás na návštěvě a tiskovce říkal, že doufá, že si ekonomové dobře spočítali důsledky zavedení eura. Tehdy jsem byl poradcem ministra financí a říkal jsem si: ´pan Klaus tohle říká, ale skutečnost je taková, že Česká republika nesplnila podmínky, jinak by euro také chtěla´. Dnes mu bohužel musím dát za pravdu. Kritické hlasy na Slovensku tehdy nebyly téměř žádné. Dnes, když vidím, jak eurozóna hrubě porušuje svá vlastní pravidla, tak si myslím, že by bylo lepší, kdyby Slovensko euro nemělo," prozradil Sulík. Ten míní, že Slovensko by mělo mít záložní plán pro případ krachu eurozóny.

Čtěte také: Češi nemají přijmout euro? Ten Klaus je ale provokatér, říkají politici

„Česká republika udělá dobře, když vyčká, jak se to celé vyvine. A nyní jde o jinou eurozónu, než do které chtěli Češi vstoupit při referendu. Čili i tady by bylo na místě mít nové referendum," dodal Sulík.

ParlamentníListy.cz exkluzivně:
Máme Klausovy dopisy Nečasovi. Odmítni euro, naléhal prezident

V České republice mají nyní hlasovat Poslanecká sněmovna i Senát o souhlasu s ratifikací s rozhodnutím Evropské rady, na jehož základě se mění článek č. 136 Smlouvy o fungování EU (součást Lisabonské smlouvy), který má umožnit vznik trvalého eurovalu, čili evropského záchranného finančního systému ESM.

Vyhodí čeští poslanci a senátoři 250 miliard oknem?

Ekonom Petr Mach upozornil, že České republice ratifikací novely Lisabonu hrozí, že v budoucnu bude ručit 250 miliardami eur, neboť v závěrech rady se píše, že všechny státy eurozóny budou členy ESM a dle současných smluv musí ČR euro přijmout a o jeho přijetí nerozhodne Česko, nýbrž orgány Bruselu.

Čtěte také: Spláchne Nečas 250 miliard do Bruselu? Tihle senátoři jsou pro

Na Slovensku, které je členem eurozóny, se debata kolem hlasování o novele Lisabonu a smlouvě o ESM spustí až po novém roce. Sulík odmítá navýšení současného EFSF, i vznik trvalého eurovalu ESM. Českým poslancům doporučuje, aby hlasovali proti novele Lisabonu. Sulík by chtěl ohledně ESM sebrat podpisy, aby se mohli Slováci vyjádřit k referendu, zda chtějí ze svého platit ostatní státy eurozóny.

Podrobně zde: Česku hrozí ztráta 250 miliard. Senátoři chtějí zablokovat Lisabon

„Česko nemá dohodnutou trvalou výjimku z eura, čili musí počítat s tím, že když bude souhlasit s touto novelou Lisabonské smlouvy, automaticky se v okamžiku povinného přijetí eura stane členem ESM. A pro Českou republiku by to bylo mnoho peněz. Lze říci, že by Česko vyhodilo zhruba 10 miliard eur z okna," varuje Sulík české zákonodárce, kteří mají o tomto brzy hlasovat.

Slovenská pravice Radičové: socialismus doma ne, v EU ano

Na Slovensku se zvažuje, že by premiérka Iveta Radičová spojila hlasování o eurovalu s hlasováním o důvěře vládě. Opozice slíbila, že euroval podpoří, když ho podpoří celá koalice, avšak Sulíkova SaS odmítá podpořit dočasný i trvalý euroval. „Když premiérka Radičová spojí hlasování o důvěře vládě i o eurovalu, tak riskuje, že neschválí ani euroval a vláda padne, neboť my pro euroval ruku nezvedneme a opozice bude hlasovat také proti," varuje Sulík.

Richard Sulík jako člen společné pravicové koalice s KDH, SDKÚ a MOST-HÍD se podivuje, že tyto pravicové strany s výjimkou poslanců zvolených za Občiansku konzervatívnu stranu jsou proti přerozdělování a socialismu na národní úrovni, ale v rámci EU ho podporují.

K tématu: ODS se Klausův nápad na definitivní zamítnutí eura líbí

„Zvláště mě překvapuje pozice SDKÚ, které bylo před volbami jasně proti pomoci Řecku. Ale ta otázka patří jim. Řekl bych že jde o jakousi kolektivní nezodpovědnost. Pokud kolektivní zodpovědnost roztáhnete na velké množství subjektů, tak se z toho stává kolektivní nezodpovědnost. My se do toho ale nechceme namočit a to jim vadí. Že mají méně spolupachatelů," říká k situaci na Slovensku Sulík.

EU jak za socíku

Sulík nekritizuje pouze eurozónu, socialistické tendence vidí v celé EU. „Teď jsem zachytil, že Evropská unie plánuje omezit na méně než tisíc Wattů, to už je přitažené za vlasy. Toto už je čistý socík. Klidně ať elektřinu zatíží vyšší daní. Ale když já chci vysavač se silnějším výkonem, proč by mi to měl někdo zakazovat? Přitom držitel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman prokázal, že v době velká míra svobody v USA a Británii vedla k vysoké míře prosperity. Evropská unie chce všechno regulovat a tahle regulační zuřivost nás všechny může jednou pohřbít. V Bruselu je 50 tisíc úředníků a ti musí ukázat, že něco dělají a tak musí stále něco vymýšlet," říká šéf slovenského parlamentu.

K tématu:

Richard Sulík (* 12. leden 1968) je slovenský ekonom, podnikatel, politik a zakladatel pravicově-liberální politické strany Sloboda a Solidarita (SaS). V současné době působí jako předseda Národní rady SR. V roce 1991 se po období emigrace vrátil na Slovensko a podnikal.

V roce 2003 promoval na Ekonomické univerzitě v Bratislavě, na její Národohospodářské fakultě. Jeho diplomová práce byla základem slovenské daňové reformy z roku 2003. Tato daňová reforma zavedla rovnou daň 19 procent ze všech druhů příjmů a sjednotila daň z přidané hodnoty na základní sazbu 19 procent. Působil jako poradce ministrů financí Ivana Mikloše (2002-2003 ve vládě Mikuláše Dzurindy) a Jána Počiatka (2006-2007 ve vládě Roberta Fica). Ve 150 členném parlamentu má klub SaS 21 poslanců.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE