Kousek od nádraží, které je centrem různých podivných existencí, je pekařství Žalud. U kávy se ParlamentníListy.cz vyptávávají prodavačky, co o zdejších problémech ví, zda se s nimi nějak potkává.
Žloutenka z pekárny. I to je možné
„To víte, že ano. Ještě před rokem sem chodili snídat. Posadili se u stolečků a snědli všechno, co bylo sypané cukrem. Nějak to prý potřebují. Klidně tu nechali za snídani 250 korun. Koblihy, buchty, cukřenka na stole věčně prázdná. Teď už tu nevysedávají, kdo ví proč? Nakoupí si a snědí si to někde jinde." Pro obchod je to patrně lepší. „ Taky pan Žalud, majitel pekárny, mi nabídl že mi zaplatí očkování proti žloutence... Člověk nikdy neví," říká prodavačka v pekařství.
„Teď je tu klid," říká ParlamentnímListům.cz paní v papírnictví. Redakci zajímá, zda místní "feťáci" nějak ovlivňují její obchod. „Kdyby to takhle chtělo zůstat. Když jede herna tady vedle, tak to je hrůza. Já to mám dobré. Zavřu krám a jdu bydlet jinam. Ale pán právě vedle v elektru v tom domě i bydlí, takže to tam má pořád." O co se jedná? chtějí vědět ParlamentníListy.cz
„Pořád musí hlídat svůj majetek. Pomalu aby oka nezamhouřil. Oni feťáci a nepřizpůsobiví jsou vlastně spojité nádoby. Jedni potřebují a vyhledávají druhé. Jedni to svinstvo prodávají, druzí ho nakupují. A prostředí herny je prima místem k obchodním schůzkám," říká s nadsázkou. Opouštíme obchod, park na náměstí je jako ze žurnálu, stříhané tvarované buxusy, cestičky... akorát lavička je tu jen jedna, obsazená. Copak to, že v takovém parku je tak málo laviček, zajímá redakci. „Bylo jich tu víc, ale slejzají se tu divný lidi a fetovali tu. Když si nemají kde udělat pohodlí, tak je to sem tak neláká," myslí si zde odpočívající důchodkyně.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lea Vlasáková
