"Na základě informací získaných právní pomocí ze Švýcarska, byly dne 25. ledna 2011 na pokyn vrchního státního zástupce v Praze zahájeny úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu přijímání úplatku a trestného činu úplatkářství, a to v souvislosti s prodejem státního podílu v MUS," uvedla mluvčí Vrchního státního zastupitelství v Praze Irena Válová. Následně podle ní "vyvstala nutnost" opět požádat švýcarskou justici o právní pomoc. "Žádost byla dne 15. července 2011 odeslána," sdělila v pondělí ČTK Válová s tím, že informace od Švýcarů dosud nedorazily.

Švýcaři vyšetřují podezřelé bývalé manažery MUS od roku 2008

Již dříve uvedla, že protikorupční policie také z ministerstev a dalších úřadů průběžně obstarává materiály z doby, kdy stát ztrácel majoritní podíl v MUS a kdy se rozhodovalo o prodeji zbytkového podílu, který držel Fond národního majetku, společnosti Investenergy. Firma, která v Česku zastupovala skupinu Appian Group, skupovala akcie MUS v letech 1997 a 1998, v květnu 1999 získala těsnou majoritu 50,02 procenta. Na konci července téhož roku jí vláda Miloše Zemana prodala i zbylý podíl - 46,29 procenta za 650 milionů korun. Jako nový vlastník se deklaroval Appian Group Inc.

Švýcarská justice se o privatizaci MUS zajímá delší dobu. Server Euro online v roce 2008 informoval o tom, že švýcarská prokuratura začala vyšetřovat bývalé manažery Mostecké uhelné a Appian Group pro podezření ze spáchání několika trestných činů s tím, že jde o Antonína Koláčka, Luboše Měkotu, Marka Čmejlu, Oldřicha Klimeckého, Jiřího Diviše a Jacquesa de Groota, později se v médiích objevilo i jméno Petra Krause.

Majetek firmy byl převeden do Švýcarska a vyprán. Jedná se v přepočtu o 12,2 miliardy korun

"Bylo prokázáno, že aktiva, která umožnila společnosti Investenergy SA získat akcie MUS, pocházejí od Mostecké uhelné," citoval v říjnu 2008 server Euro online z materiálu švýcarské prokuratury. Podobně se v minulosti vyjadřoval i někdejší šéf Fondu národního majetku Roman Češka, který byl podle tisku přesvědčen, že lidé kolem Mostecké uhelné skoupili v 90. letech akcie státní firmy za její vlastní peníze. Policisté pak zjistili, že společnost ovládli podnikatelé pomocí peněz, které měla firma ukládat do rezervních fondů na budoucí rekultivace. Miliardové částky prý ale místo toho odešly na zahraniční účty.

Vyšetřování společnosti, jejíž jméno federální prokuratura v Bernu neuvádí, Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že ze společnosti byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Významná část majetku byla podle obžaloby převedena do Švýcarska a "vyprána". V této souvislosti vyšetřovatelé prověřili stovky bankovních kont a zablokovali kolem 600 milionů švýcarských franků (téměř 12,2 miliardy korun). Obžaloba zahrnuje skutky kvalifikované jako praní špinavých peněz, nekalá správa, podvod a falšování listin. Švýcarští prokurátoři několikrát navštívili Prahu kvůli výslechům, například expremiéra Zemana a členů jeho někdejší vlády. Válová a mluvčí policejního prezidia Pavla Kopecká ČTK řekly, že o aktuálních krocích Švýcarů nemají žádné informace.

Investenergy poslala 170 milionů na účet na Gibraltaru. K němu měl přístup člověk blízký Grossovi

V Česku byl případ původně odložen v roce 2008. Podle MfD spočíval hlavní problém dřívějšího vyšetřování v tom, že se česká policie pokoušela rozkrýt jen složité operace s akciemi. Švýcarské úřady podle MfD zdokumentovaly, že Investenergy těsně po rozhodnutí české vlády o prodeji poslala provizi pět milionů dolarů (tehdy přes 170 milionů Kč) na účet na Gibraltar. K účtu měl mít přístup zbrojař Pavel Musela - lobbista blízký někdejšímu předsedovi ČSSD Stanislavu Grossovi, který byl v době privatizace šéfem poslaneckého klubu ČSSD. Musela údajně peníze dále přerozděloval. Z dokumentů švýcarských úřadů podle deníku vyplývá, že část z provize byla přes Kypr převedena na účty Jiřího Martinka a Antonína Sýkory, tedy lidí z okolí Grosse.

SLEDUJEME kauzu: Mostecká uhelná

Podle květnových informací MfD měl k účtu Antonína Sýkory přístup jeho syn Robert, který byl v té době náměstkem ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra, jenž byl při privatizaci klíčovým ministrem. "Jde o téhož Sýkoru, který před pár lety pomohl Grossovi náhle zbohatnout. Prodal mu za 20 milionů akcie firmy Moravia Energo a expremiér je krátce nato prodal dál za 100 milionů," připomněl v květnu deník. Grégr pro MfD popřel, že by na něho Robert Sýkora v souvislosti s prodejem těžební společnosti nějak tlačil. Gross podle MfD tvrdil, že s provizí nemá nic společného.

Související:

• Lidé kolem Grosse pod tlakem. Jdou po nich Švýcaři a teď i česká policie

• Proč by se zbrojař zajímal o privatizaci MUS, ptá se Zeman 

• Finanční machinace v energetice. Švýcaři obvinili několik Čechů