Asi málokdo ví, že i firma Diag Human má za sebou poněkud nejasné majetkové pozadí. Na jejím začátku stáli dva klíčoví muži - ředitel firmy Conneco František Waldhauser a obchodník s krví Josef Šťáva, jenž po léta žil ve Švýcarsku  Nyní ve firně figurují dva cizinci: Rakušan Wolfgang Rabanser a Američan Michael Balboa.

Navíc tato společnost, která se již 16 let pře s českým státem o odškodnění, respektive o ušlý zisk kvůli údajně zmařenému obchodu s krevní plazmou, ani nemá sídlo v Česku. Společnost Diag Human SE se totiž před čtyřmi lety nechala zaregistrovat v daňovém ráji Vaduz - Lichtenštejnsko. Teď se společnost snaží vymoci exekucemi to, pod čím je podepsaný záhadně "mizící" profesor Květoslav Růžička. Právě jeho podpis se totiž skví na Konečném rozhodčím nálezu v případu arbitráže státu s Diag Human. Růžička spolu s dalšími dvěma arbitry v roce 2008 vyčíslil pro Diag náhradu škody ve výši přes deset miliard korun.

Ale pojďme se do změtí firem ponořit popořádku a také od začátku. Do výběrového řízení na národního zpracovatele krevní plazmy se na začátku devadesátých let přihlásila firma Conneco a.s. A do ní v roce 1992 vstoupil s potenciálem své švýcarské firmy Diag Human AG Josef Šťáva. Zatímco Waldhauser se v Conneco .a.s. zabýval převážně obchodními záležitostmi, teprve Šťáva pak do firmy vtáhl obchod s krví a krevními deriváty. Právě kvůli tomuto byznysu se nakonec v listopadu roku 1993 firma přejmenovala na Diag Human a.s.

Kauza Diag Human od začátku:

• SERIÁL ke kauze DIAG HUMAN: Jak to všechno začalo
• SLEDUJEME kauzu Diag Human  

Už málokdo ví, že Šťávova Diag Human AG měla v době založení Conneca, tedy v roce 1990, ve firmě 49 procent akcií v hodnotě přes sedm milionů korun. Zbytek akcií tehdy drželi Geoindustrie (26 procent), Ekoterr (20 procent) a zbylých pět procent koupilo tehdejší JZD Čejč.