Tři vyřazení kandidáti na prezidentský post  - Tomio Okamura, Vladimír Dlouhý a Jana Bobošíková - měli na podpisových arších příliš velké množství neplatných podpisů. To uvedlo ministerstvo vnitra, když právě u nich kandidátní listinu pro přímou volbu prezidenta odmítlo.

Pokud se ale ti tři odvolají k Nejvyššímu správnímu soudu kvůli postupu resortu vnitra při vyhodnocování chybovosti, pak nemalou roli při tom bude hrát prostá matematika. Bude nutné totiž rozhodnout, zda se chybné podpisy kandidátů na petici měly před závěrečným porovnáním sčítat, či zprůměrovat.

Této chyby si jako první všiml kandidát Vladimír Dlouhý. „Ministerstvo vnitra udělalo při kontrole numerickou chybu a odečetlo mi více podpisů, než mělo,“ řekl již v pátek Dlouhý.

Šéfka Suverenity Bobošíková pak ParlamentnímListům.cz prozradila, že se právě s Dlouhým v sobotu setkala na neveřejné prezidentské debatě ve spolku Lípa.

(Sdružení Lípa vzniklo v roce 1996 s cílem podpořit otevřenou diskusi o citlivých tématech života české společnosti. Klubu ale byla kdysi dávána zednářská nálepka. U vzniku Lípy stál zesnulý česko-venezuelsko-americký podnikatel Pedro J. Pick, muž spjatý s privatizací SPT Telecomu. Ve spolku figuruje například exministr hospodářství Karel Dyba, někdejší šéf představenstva Telecomu Luboš Řežábek, či lidé z bankovnictví a byznysmeni. Například Zdeněk Bakala, Zdeněk Tůma, politolog Jiří Pehe či sociolog a ředitel agentury STEM Jan Hartl - pozn.red.).

• SLEDUJEME téma: Vyřazení prezidentských kandidátů

Máme hodně rozborů - všichni tvrdí, že vnitro to udělalo špatně

„Seděli jsme tady vedle sebe a vedli jsme kromě jiného debatu i na toto téma, tedy na tyto podivné aritmetické počty,“ sdělila pro ParlamentníListy.cz Bobošíková. Jak s Dlouhým, tak i s řadou lidí ze svého týmu se prý shodla na tom, že právě tyto počty pak budou hrát v jejím případném odvolání poměrně důležitou roli.

„Od pátečního dne, jak já, tak řada lidí z mého týmu – a koneckonců i Vladimír Dlouhý – dostáváme spoustu mailů a rozborů od matematiků a statistiků, ale třeba i od teoretiků ústavního práva, kteří jednoznačně ve svých rozborech říkají, že to, co udělalo ministerstvo vnitra, je špatně, mám-li to říci takto laicky. My všechny tyto hlasy teď shromažďujeme a konzultujeme je i se svými odborníky a hledáme stanovisko, o které se budeme následně opírat,“ vysvětlila Bobošíková.

„Jsem ale velmi potěšena, že lidé nejsou v této věci lhostejní. Dostávám od nich i e-maily typu, ´mám vás rád, nemám vás rád, volit vás sice nebudu, ale tohle není matematika. To, co předvedlo ministerstvo vnitra, tak to není ani zákonné´. A už mi i vypisují to, jak bych měla pro soud argumentovat,“ pronesla dále šéfka Suverenity.

Jestli se ale skutečně odvolá, tak na to prý ani dnes neumí odvětit. Na sestavení dalšího postupu podle ní pracuje doslova i v noci celý její tým. A až k nějakému závěru dojde – tedy, jestli má podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, kasační žalobu, nebo se obrátí na Ústavní soud či dokonce Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku - to sdělí prý na tiskové konferenci médiím během příštího týdne.

Budu kandidátkou do doby, dokud to soudy neutnou

„Já se v tuto chvíli cítím být stále kandidátkou na prezidentku. Budu jí buďto do té doby, než sama složím zbraně, což bych musela udělat do středy, anebo než případně podám opravné prostředky. Potom budu kandidátkou na prezidentku tak dlouho, dokud všechny soudy, na které se mohu obrátit, mi neřeknou, že právoplatně kandidátkou nejsem,“ dodala pro ParlamentníListy.cz Bobošíková.

• SLEDUJEME téma: Přímá volba prezidenta

Suverenita již v pátek zveřejnila, že je nepřípustné, aby byly podpisy lidí na petičních arších znehodnocené, proto celý systém přímé volby prezidenta je podle ní špatný.

Bobošíkové unikla registrace do klání o necelých 4600 hlasů. V petičních arších na její kandidaturu se projevila chybovost 11,5 procenta a po odečtení chybných podpisů nasbírala 45 429 platných hlasů.

Jako poslední opravný prostředek existuje podle mnohých jen ústavní stížnost. Ta může dokonce odsunout termín konání voleb. Ústavní soud totiž na rozdíl od Nejvyššího správního soudu nemá žádné lhůty, ve kterých by musel rozhodnout, a tak je možné – jak předseda soudu Pavel Rychetský v minulosti naznačil – že může předběžným opatřením termín voleb odsunout.

V boji o Hrad tak je nyní osm kandidátů, tři s politickou podporou – Jiří Dienstbier (ČSSD), Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Přemysl Sobotka (ODS) – a pět uchazečů sesbíralo potřebný počet podpisů – Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová a Miloš Zeman.