Nový papež, šestasedmdesátiletý muž pocházející z Latinské Ameriky, přijal před několika týdny po svém zvolení jako první z papežů jméno František. Oproti svým předchůdcům se však, jak se zdá, liší i některými dalšími činy či prohlášeními a názory. Vyslovuje se pro solidaritu s chudými a pro sociální spravedlnost, odmítl bydlet v přepychové arcibiskupské rezidenci a dal přednost jednoduchému, menšímu bytu na okraji Buenos Aires.

Za to si však nečekaně i z řad církve (napříkl. ruských pravoslavných) vysloužil kritiku. A to i přesto, že původní křesťané byli skutečně velmi skromní a také tak žili. V souvislosti s Velikonocemi, které jsou svátkem křesťanským, se tak nabízí otázka o tom, do jaké míry je správné vracet se ke kořenům a historii tohoto náboženství.

„Ta vyjádření nového papeže nastolují jeho styl. Jeho reakce mají zřejmě ale i za cíl probudit opět silnější zájem o víru. Hodně věřících totiž odpadá, katolické církvi vyčítají mnohdy i její majetky. I Latinská Amerika, odkud papež František pochází, se potýká s úbytkem katolíků. Neznamená to sice, že by se tam ve větší míře stávali lidé ateisty, nicméně podstatně větší vliv tam začínají mít spíše evangelíci,“ vysvětlila ParlamentnímListům.cz možné motivy jednání papeže politoložka Vladimíra Dvořáková.