Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která nyní kandiduje do Senátu PČR za stranu Zelených, působila ve vrcholném ústavním orgánu právě v době, kdy Ústavní soud ČR (ÚS) vydal nález k restitucím církevního majetku. ParlamentníListy.cz proto zajímalo, co doopravdy z nálezu ÚS vyplývá.

„Předem bych chtěla podotknout, že nemám důkladně prostudované znění stávajícího návrhu zákona, takže k detailům vám toho moc nepovím,“ říká Wagnerová. „Co se mi ale nelíbí, je, jak se poněkud manipuluje s nálezem ústavního soudu,“ konstatuje bývalá členka této nejvyšší soudní autority.

Ústavní soud vydal nález o restitucích, ne o náhradách

Soudkyni vadí také označení účelu tohoto zákona. „Původně se hovořilo o restitučním zákonu, teď zase o narovnání vztahu s církvemi,“ konstatuje. „Jestli si dobře pamatuji ten nález, který jsem četla, protože osobně jsem u něj nebyla, tak se mluvilo o restitucích, a nebylo tam nic o narovnání,“ vzpomíná Wagnerová.

SLEDUJEME téma: Miliardy pro církve

„Vezmu-li to formálně, je tu nález Ústavního soudu, který je závazný pro všechny orgány a osoby, a který konstatoval, že dlouhodobá nečinnost parlamentu je protiústavní,“ připomíná Wagnerová roli ÚS. Jinými slovy je podle Wagnerové nepochybné, že se musel zákon, který by upravoval církevní restituce, přijmout.

Samotné znění zákona bylo věcí politické vůle, ústavní soud mluvil o zmírnění některých křivd

Ústavní soud ovšem podle Wagnerové vůbec nic neříkal k obsahu tohoto zákona. „Neřekl, a ani nemohl,“ dodala bývalá soudkyně. „Samo vytvoření zákona už byla politická vůle," dodává.

Připomíná, že u restitucí obecně platí, a aplikovalo se to i ve vztahu k fyzickým osobám, že nejde o to, že se vrací majetek, který byl původně ukraden, a ten, že se vrátit musí. „Takto to koncipováno nebylo,“ tvrdí Wagnerová. Bylo to podle ní jednoznačně koncipováno jako zmírnění některých křivd.