Úmysl založit romský politický subjekt projevil během pietního shromáždění na místě romského koncentračního tábora v Letech u Písku šéf Výboru pro odškodnění obětí romského holocaustu Čeněk Růžička. Bez vlastní strany se prý situace v soužití romské menšiny s majoritou nezlepší. Růžička nevěří dnešním politickým stranám a poslední pokus v podobě polistopadové ROI je v insolvenčním řízení. Podle politologů i bývalé ministryně pro záležitosti menšin Stehlíkové jde ale o utopii.

"Podle mých znalostí romské komunity jsou Romové organizováni do rodových klanů. Na šéfech těchto klanů je rozhodující pravomoc ve všem," vysvětluje pro ParlamentníListy.cz svou skepsi k úspěchu romského politického subjektu politolog. Taková situace je totiž podle krajně nepříznivá pro jakoukoliv politickou stranu.

Čtěte také: Romský sjezd v Brně: Nikdo z pozvaných ministrů nepřijel. Omluvili se

Stranická struktura versus klany

"Nemám iluze o tom, že by taková strana mohla fungovat a uspět. Oni jsou organizováni na jiném životním principu. Narozdíl od politické strany, která je organizovaná na rovnosti všech členů, kteří si z členské základny volí své orgány a kandidáty do voleb. Zatímco Romové mají rodinné šéfy, kteří si vedení nedemokraticky na základě tradic usurpují. Šéfa takové politické strany, zvoleného kongresem, by tak mnoho lidí neposlouchalo," soudí Kučera s tím, že pro své tvrzení má příklad i ze zemí, kde je Romů mnohem více než v ČR, a jejich strana by tak uspět měla. "Z našeho nejbližšího okolí třeba jmenujme Slovensko či Maďarsko. Tam má majorita i romská menšina mnohem větší problémy, vznik romské strany by tam byl logický, přesto ty pokusy zkrachovaly," upozorňuje ParlamentníListy.cz Kučera.

Ani podle jeho kolegy Bohumila Doležala není úspěšné fungování romské politické strany v ČR reálné. "Proběhlo hned několik pokusů o založení takové organizace a ani jeden se nepovedl. Pokud chcete založit romskou stranu, potřebujete podporu místní komunity," říká Doležal. Strana by prý měla smysl tehdy, pokud by dokázala komunikovat za všechny Romy. Což prý při současném stavu společenství Romů v ČR nepřipadá v úvahu, není na podobnou politickou aktivitu ještě zralé. Romům by prý mnohem více prospělo obnovit tradiční struktury, které měla jejich společnost před nástupem komunismu. "Nemá smysl dělat jednu či více stran, které nemají a nebudou mít podporu," uzavírá Doležal.

• Více odborných názorů v rubrice Politologové

Jedno etnikum-jeden program? Hloupost, tvrdí Stehlíková

Stejného názoru je i bývalá ministryně pro záležitosti menšin Džamila Stehlíková. Ani ona není vzniku romské strany "pro Romy" nijak nakloněna. "Je vrcholem politické naivity předpokládat, že lidé spojení podle etnického principu budou sledovat stejné politické cíle. V demokratické společnosti nelze představit vnitřně jednotnou politickou reprezentaci romské menšiny stejně tak, jak si nelze představit jednotnou politickou reprezentaci majoritní společnosti," tvrdí Stehlíková.

Základní chybou v myšlence romské strany je prý záměr vymezit se proti většinové společnosti, byť v korektním rámci politického boje. "Menšina by společně s většinou měla hledat a prosazovat řešení, která jsou prospěšná všem. Vstup respektovaných romských osobností by pomohl jak celostátní, tak především komunální politice - tam, kde je potřeba řešení romsko-gádžovského soužití nejnaléhavější," říká ParlamentnímListům.cz členka Strany zelených, partaje, která se romské problematice věnuje na české politické scéně asi nejintenzivněji.

Romský politik bude podle Stehlíkové v ideálním případě prostředníkem mezi majoritou a minoritou a "zároveň dobrým vzorem a příkladem, který pomůže napravovat naše stereotypy o vesměs vyloučených a nepřizpůsobivých Romech. Problém je ovšem v tom, že většina politických stran má velmi málo Romů ve své členské základně a s Romy skoro nespolupracuje," říká Stehlíková. Podle ní je jen otázkou času, kdy romské osobnosti vstoupí do zákonodárného sboru v mnohem větší míře než dosud a překonají tak politické vyloučení.

Jediným romským úspěchem v polistopadové politice byla bezesporu Romská občanská iniciativa, která pod křídly OF dokázala dostat do tehdejšího parlamentu sedm poslanců. Už ve volbách 1992 ale totálně propadla. ROI zanikla definitivně v roce 2009 rozhodnutím Ministerstva vnitra, tehdy měla něco málo přes stovku členů.

• SLEDUJEME téma: Romové

 

Čtěte také:

• Romové, buďte rozumní, nabádá politolog. Politiku neumíte

• Jsme národ, hlásí Romové. Odpověd: Založte si stát a starejte se

• Pusťte Romy do parlamentu, požadují aktivisté

• Disident Uhl: V kriminále jsem se stal Romem a anticiganismus nesnesu

Foto: Hans Štembera

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE