„Náklady zaplatí finanční společnosti, v tomto směru se vláda a koalice zachovaly téměř antikapitalisticky,“ řekl v rozhovoru ParlamentnímListům.cz. Nevěří, že by sociální demokraté po svém nástupu do vlády druhý pilíř zrušili, jak dnes hrozí. „Sociální demokraté nemají ve zvyku chodit daleko pro silná slova, ale nevěřím, že by byli takto pošetilí,“ uvedl renomovaný ekonom.

Vláda se rozhodla, že bude v druhé půlce svého vládnutí méně strašit nutností úspor a víc rozdávat. Chce investovat peníze, aby povzbudila českou ekonomiku. Někteří ekonomové kritizují, že najednou jsou peníze na rozdávání, přitom zvýšení DPH ministr financí zdůvodňoval jako nezbytný krok, bez něhož by deficit státního rozpočtu vzrostl nad tři procenta. Je to od vlády správné rozhodnutí?

Je to ve skutečnosti dost zoufalé rozhodnutí. Mám obavy, že jeho motivem byly spíše nevalné výsledky koaličních stran v posledních volbách než skutečná ekonomická úvaha a strategie. Peníze na rozdávání pochopitelně nejsou. Zvýšení DPH je samo o sobě mírně řečeno kontroverzním krokem. Zvyšovat výdaje a současně zvyšovat daně, to je trochu zvláštní logika.

Jedním z prorůstových opatření má být i program Nová zelená úsporám, do něhož chce stát nalít 28 miliard korun. Přispěje to podle Vás k oživení české ekonomiky?

Existuje jen jediné opatření pro podporu hospodářského růstu: neházet lidem klacky pod nohy. Lití peněz kamkoli není dobré v současné situaci. Nejsme v roce 1931, kdy podobné zoufalé akce by bývaly možná mohly něco zachránit. Dnes jsme v jiné situaci.

Podle ministra životního prostředí Tomáše Chalupy jedna koruna státní podpory v programu Nová zelená úsporám přinese v průměru 2,84 koruny dodatečného hrubého domácího produktu. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Nevěřím tomu. Papír samozřejmě snese všechno, ale zkušenosti nepotvrzují podobné nadšené odhady.

Jaká prorůstová opatření považujete za nejlepší? Podle řady ekonomů by to bylo spíš snížení daní a stabilita ekonomického prostředí, co by pomohlo oživit ekonomiku?

Přesně tak. Nejlepší podpůrná opatření jsou, kromě jiného: nedusit podniky byrokratickým smogem, nedělat chaos neustálými změnami daní, neplýtvat a zároveň nezatěžovat soukromý sektor vyššími daněmi, než je nezbytně nutně zapotřebí.

Co říkáte tomu, že mnohá opatření, která měla snížit výdaje státu, například veřejná práce nezaměstnaných zdarma, sKarty nebo povinné hlášení nezaměstnaných na Czechpointech, jsou rušena nebo jim zrušení hrozí?

Vysoká nezaměstnanost má v moderní Evropě pouze dvě příčiny. Vysoká daňová a odvodová zátěž práce, která prodražuje pracovní sílu a vede k jejímu nahrazování. Například přesunem méně kvalifikovaných míst do zahraničí anebo používání automatů všeho druhu - v poslední době třeba i automatických pokladen v supermarketech, i když podobné úspory nejsou příliš účelné.

Druhou příčinou je paradoxně ochrana pracovních míst. Pokud zaměstnavatel nemá možnost propouštět v případě potřeby, bude se snažit pro jistotu raději nikoho nepřijímat. Nejvyšší nezaměstnanost má proto Španělsko, které má nejvíce ochranářský pracovní zákoník.

Jinou věcí je česká sociální politika, která tradičně vycházela vstříc kariérním nezaměstnaným. Existují i rodiny, kde nezaměstnaná je již třetí generace bez naděje na změnu. Naopak, pokud se pracující člověk dostane do potíží, stát ho obvykle pošle na pastvu. Myslím, že například veřejné práce v českém podání opravdu nebyly nucenými pracemi. Koneckonců, nikdo nebyl nucen žádat o dávky.