Naposledy jednali o kormoránech zástupci rybářů, myslivců, ministerstev životního prostředí a zemědělství na konferenci v Plzni, které se zúčastnil i europoslanec Pavel Poc, jenž se problematikou zabývá na půdě Evropského parlamentu. 

"Důvodem konání konference jsou stoupající počty kormorána velkého, jehož hejna decimují původní populace ryb v rybářských revírech a působí nenahraditelné škody na našich původních druzích ryb. V minulosti se u nás kormorán prakticky nevyskytoval a byl proto chráněný. V zahraničí se dramaticky přemnožil a v posledních zhruba dvaceti letech zalétají do České republiky každou zimu statisíce těchto rybožravých ptáků, po celou dobu svého přibližně 100 dní trvajícího pobytu na našem území konzumují výhradně živé ryby," uvedl pro ParlamentníListy.cz Pavel Vrána z Českého rybářského svazu.

V okamžiku, kdy zamrznou rybníky, soustřeďuje se útok kormoránů především na nezamrzající úseky řek pod jezy, přehradami a hydroelektrárnami. Tam útočí kormoráni ve velkých hejnech, přičemž si ryby vzájemně nadhánějí, což významně zvyšuje jejich efektivitu lovu. Část ryb přitom kormoráni pouze zraní zobáky a ryby později uhynou na následky infekce. V důsledku útoků kormoránů se ryby stresují, neupadají do zimního letargického spánku a na jaře hynou v důsledku celkového oslabení organizmu.

"Každý kormorán zkonzumuje denně přibližně 0,5 kilogramu ryb, například jediné hejno kormoránů o 600 kusech, které nocuje na Berounce v Zábělé u Plzně, sežere každý den přes 300 kilogramů ryb. Za rok potom takové hejno způsobí ztrátu ve výši 2 450 000 korun," informoval Jan Štípek, jednatel Českého rybářského svazu.

Dodal, že Český rybářský svaz jako nezisková nevládní organizace čelí nájezdům kormoránů tím, že vysazuje každoročně ryby v hodnotě přes 185 milionů korun ze svých vlastních prostředků. Velká část takto vysazených ryb padne za oběť kormoránům. Na chovných rybnících způsobí ptáci škody za 80 milionů korun, dalších 50 až 70 milionů činí škody způsobené na vodních tocích.

Kormoráni likvidují, co jim přijde do cesty

Kormorán velký patří mezi zvláště chráněné druhy živočichů a podle platné legislativy lze od státu požadovat náhradu škod, kterou tito živočichové způsobí. O náhradu škod mohou na základě výkladu ministerstva životního prostředí žádat pouze vlastníci rybníků, chovající většinou nahraditelné kapry, zatímco uživatelé rybářských revírů o tyto náhrady žádat nemohou, ačkoliv v rybářských revírech kormoráni likvidují původní, hospodářsky i ekologicky skutečně cenné a mnohdy i chráněné druhy ryb.

"Jeden chráněný živočich likviduje populaci jiného chráněného živočicha. V důsledku útoků kormoránů se dramaticky snížily počty kdysi hojných druhů, které nejsme schopni nahradit, neboť se je například nedaří uměle rozmnožovat a proto je nelze ani koupit, dochází k úbytku původních, dokonale adaptovaných populací, které zde žily od nepaměti, ke ztrátám jejich genetické variability," vysvětlil Jan Štípek. Rybáři nyní rezolutně požadují, aby se o řešení současné dlouhodobě neutěšené situace postarali příslušní vládní činitelé, a to jak na úrovni republikové, tak na úrovni celoevropské.
"Největším problémem jsou špatně nastavené české zákony, protože u nás je kormorán na rozdíl od většiny jiných evropských zemí zařazen kormorán mezi zvláště chráněné živočichy. Česká republika je tak chycena ve vlastní pasti, protože v řadě evropských zemí, kde kormoráni hnízdí a odtud se pak v jarních a podzimních cyklech přesunují na území ČR, se mohou kormoráni lovit," uvedl europoslanec Pavel Poc.

"Země EU musí zkoordinovat legislativu, jak postupovat proti kormoránům, je potřeba účinně redukovat jejich počty na hnízdištích, zatím se to děje například jen v Dánsku kde se ničí vejce na hnízdech," uvedl Poc.

Účastníci plzeňské konference dospěli k závěru, že první krok v problematice kormoránů musí učinit česká vláda. Je potřeba kormorána vyřadit z kategorie zvláště chráněných živočichů, ale zanechat úhradovou vyhlášku, podle které je stát povinen uhradit škody způsobené tímto druhem. V případě, že by nebyla zachována úhradová vyhláška, stal by se kormorán po vyřazení z kategorie zvláště chráněných živočichů běžnou lovnou zvěří a podle současné platné legislativy by škody jím způsobené hradil uživatel honitby, kde se tato lovná zvěř vyskytuje. S tím samozřejmě nesouhlasí myslivci.

Počty kormoránů by se mohly v České republice snižovat i odstřely. Tato povolení však vydávají individuálně jednotlivé krajské úřady, účastníky řízení jsou i obce a platí pouze pro odlov na reprodukčních rybnících, nikoliv na vodních tocích. Ročně se tak v ČR odstřelí na základě povolení kolem 3900 kormoránů, ale na západě Čech to bylo loni jen 100 ulovených ptáků. 

Kormoránů jsou miliony

Přesné počty populace kormoránů v Evropě nejsou známé, ale v roce 2008 to byly odhadem dva miliony ptáků, od té doby se jejich počet opět zvýšil. V samotné České republice přitom žije jen 300 párů zdejších kormoránů, ostatní ptánu, kterých je kolem 700 tisíc, k nám přilétají na jaře a na podzim z okolních evropských zemí. Kromě člověka nemá kormorán v přírodě žádného přirozeného nepřítele, který by mohl výrazněji redukovat jejich stavy.

„Je to otřesné, když vysadíme do rybníka ryby, celý rok se o ně staráme až do okamžiku, kdy tam nalétne černé hejno kormoránů. Během jejich útoku na vodní hladinu voda doslova vře, když je led nebo sníh na březích, tak se zbarví do ruda krví a vypadá to tam jako na bojišti. Po útoku tam zůstávají ležet kusy ryb. To hejno kormoránů v tom okamžiku ničím nevyplašíte, strašáci na ně neplatí, akustické plašiče také nejsou k ničemu. Pomohla by jen okamžitá střelba do hejna, ale není k tomu v té chvíli patřičné povolení. Během několika minut ptáci odlétají a zůstává po nich statisícová spoušť,“ popsal běžný útok kormoránů rybář Petr Fiala.