Podle Kohouta České republice nejen hrozí to, že bude muset v případě schválení novely Lisabonu a přijetí do eurozóny zaplatit stamiliardové částky, ale mechanismus podle něho navíc ekonomikám států nepomůže a nebude fungovat.

Jánošík naruby stáhne do dluhové pasti další státy

„Ten mechanismus nebude fungovat. Navíc bude natolik finančně nákladný pro některé zúčastněné státy, že sám je stáhne do dluhové propasti a krize. Když nějaká menší ekonomika typu Slovenska dostane z Bruselu, respektive z Lucemburku, kde má ten fond sídlit, fakturu, aby zaplatila tolik a tolik miliard euro záchranného mechanismu do týdne, tak to je samozřejmě velký náraz. To bude finančně destabilizovat celou menší ekonomiku tím více, že bude platit nadproporčně více, než kolik by odpovídalo její ekonomické výkonnosti,“ řekl ParlamentnímListům.cz ekonom Pavel Kohout.

Podle Kohouta je ESM svým způsobem „Jánošíkem naruby“, čili že relativně chudší státy, kde má obyvatelstvo nižší příjmy, budou muset dotovat státy, kde si lidé žijí lépe. „Nejhorší na tom je, že ty obrovské náklady nakonec stejně ničemu nepomůžou. Někdo by mohl argumentovat tím, že je nutná určitá míra solidarity. Největší problém je, že ani ta solidarita nepomůže, protože problémy těch zemí nejsou řešitelné nějakým fondem,“ upozorňuje.

Nostalgická vzpomínka na Viktora Koženého

Ekonomický analytik Kohout nazval ESM eurotunelem. „Pokud Poslanecká sněmovna parlamentu ČR schválí tunel jménem Evropský stabilizační mechanismus, budeme ještě nostalgicky vzpomínat na Viktora Koženého. Ten se spokojil s málem. A aspoň neměl imunitu,“ uvedl Kohout a dodal: „ESM je v podstatě evropský autodestruktivní mechanismus. Nejen že ty země, které jsou v problémech, nezachrání, ale dokonce přinese problémy do zemí, kde zatím nejsou. Jedná se produkt takových šílených a dosti neodborných představ o tom, jak fungují finanční a kapitálové trhy. Bohužel díky tomu, že evropští politici vůbec nevědí, jak trhy fungují, byla koncipována tato naprostá zvrácenost.“

Kohoutovi se nelíbí, že vláda, která sama sebe označuje za rozpočtově odpovědnou, tímto krokem zatíží v budoucnu státní rozpočet a příští generace. „Vláda, která uprostřed ekonomické krize zvyšuje daně a přistupuje na takovouto věc...To se nedá už slušně komentovat,“ zlobí se Kohout.

„Rizika z toho, že platby do eurofondu se mohou bez omezení navyšovat, jsou obrovská. To pro některé ekonomiky může být úplně likvidační. Logika stojící za vznikem těchto fondů vyplývá z toho, že existují nějací spekulanti z hedgeových fondů, kteří jsou kapitálově strašně silní, a je nutné ukázat, že evropské vlády mají ještě více kapitálu, aby se lekli a nechali spekulací. To je ale úplně špatná úvaha. Je to totální nepochopení toho, jak trhy fungují. Toto by bývalo mohlo fungovat v roce 1992, kdy byl proveden spekulativní útok na Evropský směnný mechanismus (ERM), ale dnes je ekonomika v úplně jiné situaci. Jakékoli fondy podobného typu jsou naprosto škodlivé a kontraproduktivní,“ upozorňuje Kohout.