Já jsem se přihlásil s přednostním právem a nemyslím si, že bych zneužil svého oprávnění, abych mluvil déle než ostatní. Nemyslím si, že by to bylo vhodné. Ale mám zásadní čtyři poznámky.

První poznámkou je otázka smyslu zákona. Je zřejmé - a nebudu to tady nijak dokazovat, protože bych opakoval slova mnohých předřečníků - že nejde o restituci. Jde o dar, a tak se ptám, jestli má český stát na dary v situaci, kdy trvale zvyšujeme státní dluh. Co bude bonusem pro český stát, pro občany České republiky za tento dar? Bude větší ekonomická prosperita, bude větší klid ve společnosti, nebo místo klidu a tedy možnosti lépe hospodařit, lépe tvořit, bude spíše v české společnosti tak velká nervozita, nebo dokonce situace, kterou tady popsal jeden z mých předřečníků, že dojde /myslím, že Jiří Šlégr to popsal poměrně slušně/ k tomu, že i dobře míněná myšlenka bude zatracena a změněna zcela opačným znaménkem?

Při trvalém zadlužování státu a chudnutí většiny lidí, které doprovází jejich ústavní právo na majetek, protože ho ztrácejí a nemají šanci obnovit pro sebe a pro svoji rodinu majetkové poměry, které měli předtím, protože jejich mzda v porovnání k jejich práci, jejich náklady na život, se nerovnají prosté reprodukci a reprodukce tam nenastává. To je z pohledu mezinárodního práva, práva na rozvoj, které zakotvuje mezinárodní pakt o občanských a politických právech dokonce porušením základních práv a svobod, a je to odebrání práva na majetek.

Uvědomme si, jak velké procento lidí v našem státě toto právo na majetek ztrácí tím, že vlády České republiky postupně uvádějí čím dál větší množství lidí do chudoby. myslem takového zákona by mohlo být to, že se zlepší majetkové poměry jak České republiky, tak církví, tak ale i celé společnosti. V tomto ohledu nemohu jinak, než se zeptat předkladatelky za vládu paní ministryně kultury, co ví o tom, že v České republice působí Řád strážců koruny a meče krále zlatého a železného, který rozhodnutím svého velmistra se rozhodl založit obchodní společnost, tedy třetí odnož tohoto řádu, jako akciovou společnost s akciemi na doručitele s jasným úmyslem rozprodat takto získaný majetek.

Myslím si, že pro to, abychom mohli hlasovat byť o vydání některých věcí např. podle seznamu - a říkám to proto, že se ve své poslední poznámce budu zabývat legitimitou takového návrhu - tak by bylo vhodné, abychom takovou odpověď znali. Nemyslím si, že by neměla být známa minimálně tomu nejvyššímu orgánu státní správy České republiky ve věci církví, a to je Ministerstvu kultury. Tuto otázku doufám, že si paní ministryně zaznamenala, že mi na ni bude schopna ještě před hlasováním odpovědět.