Při svých cestách se setkávám s mnoha lidmi, kteří vyjadřují znechucení nad politickou situací a nad tím, že občan je denně deptán vším možným.

Český živnostník se brzy stane vyhynulým druhem. Jen taktak se drží nad hladinou přežití. Nejenom, že mu už pomalu ve všech obcích vyrostla konkurence ve formě různých večerek atd., ale je mu ze strany úřadů znepříjemňován život nesmyslnými kontrolami, při čemž velkých ryb se úřady bojí. Když lidem, stěžujícím si na poměry  říkám, že mnohé lze vyřešit tím, že je třeba volit nové strany a ne ty parlamentní, které jsou už dávno zarostlé mechem lhostejnosti k potřebám občanů, tak v podstatě dostanu vynadáno: „Dejte mi pokoj, dal/a jsem hlas Věcem veřejným a doteď se za to stydím. Do tří měsíců se každá strana tam nahoře zkazí. K volbám už mě nikdo nedostane.“

Za doby před rokem 89 si lidé říkali bude líp, až tu ti papaláši nebudou. Papaláši odešli a nastoupili jiní, ze kterých se stali noví papaláši. Pak lidem svitla naděje. Je tu někdo kdo vyžene dinosaury. I ten je totálně zklamal. Lidé už nevěří ničemu, opět se ideově odstěhovali na své chalupy. Ovšem i na ty chalupy, oproti době před rokem 89, je dostihuje stres z obavy před ztrátou zaměstnání, nebo obava, že jim důchod nebude stačit na pokrytí základních životních potřeb, že se na tu chalupu nebudou moci dostat, protože benzín je už pomalu cenově nedostupný a veřejná doprava se ruší. Beznaděj se promítla i do faktu, že se lidé u nás, na rozdíl od jiných zemí, nepojišťují na důstojný a pohodlný život ve stáří, ale pojišťují se na pohřeb.

To je popis stávající situace. Vrátím se však k tomu, že díky zklamané důvěře ve VV už mnohé i z toho mála, co k volbám chodí, už k volbám nikdo nedostane. To je velmi závažné a já začínám mít pocit, že to je cílem všech mediálních šarád, kterými jsme denně krmeni. Čím méně lidí půjde volit, tím zaručeněji bude zakonzervován současný stav, neboť k volbám přijdou zaručeně ti, kteří z moci velkých stran profitují. Volby jsou totiž platné, i když přijde volit třeba 1% oprávněných voličů. To je vidět na senátních volbách, kdy při účasti pouze 10 % voličů vždy vítězí buďto kandidát ČSSD nebo ODS a třeba kandidát, který je pozitivně znám v daném obvodě, pokud kandiduje za někoho jiného, nemá šanci, díky obvyklému postoji většiny - „nebudu volit do Senátu, protože s existencí Senátu nesouhlasím“, a tak je zvolen ten, kterému by většina nikdy hlas nedala.

Proč se můj článek jmenuje Věci tajemné

Můj názor na VV byl poměrně příznivý, protože jsem zvyklý z doby před převratem nevěřit novinám. Když někoho novináři haní, spíše mu fandím a když někoho chválí, mám se před ním na pozoru. Svůj příznivý názor na VV jsem začal přehodnocovat až v momentě, kdy vyplula na povrch suchá informace, že tato strana dostala minulý rok velké sponzorské dary z daňového ráje.