Prezident se řadí mezi odpůrce toho, aby ČR do Mezinárodního měnového fondu poslala 89 miliard korun na stabilizaci eurozóny. "Česká republika sama žije s deficitem, který, jak je vidět, není schopna eliminovat. V této situaci by bylo nezodpovědné naše zadlužení zvyšovat poskytováním dalších půjček pro extrémně zadlužené země, kterým to pouze umožní další odklad skutečných řešení," uvedl k tomu Klaus. Takový krok by podle něj byl nezodpovědný v situaci, kdy se Česku nedaří zbavit se svého vlastního zadlužení. Spíše proti jsou také premiér Petr Nečas ale i předseda Věcí veřejných Radek John. Šéf diplomacie a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a ministr financí MIroslav Kalousek naopak půjčku podporují.

SLEDUJEME téma: Záchrana eura

TOPka si fandí

„Jsem přesvědčen o tom, že TOP 09 ústy ministr Kalouska nabídne dost výrazných argumentů, aby ČR plán na záchranu podpořila, i když jsme při vyjednávání částečně oslabeni Klausovým vlivem na Věci veřejné,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz předseda poslaneckého klubu TOP09/STAN Petr Gazdík. Podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) si ČR nemůže dovolit osamoceně odmítnout unijní plán na pomoc státům eurozóny. Jde podle něj o zahraničně-politické, nikoliv rozpočtové rozhodnutí. Chce se ale pokusit dojednat nižší podíl ČR na pomoci, pokud to bude možné.

Politolog Zdeněk Zbořil je toho názoru, že prezident nejde hájit na vládu jen svoje zájmy. „Jde zastávat pozice skupiny lidí stejného smýšlení jako má on sám. Jedná se o dost důležitou záležitost, kterou si on, i jakožto ekonom, nemůže nechat ujít,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Zbořil. Politolog má také jasno o argumentační munici prezidenta i o výsledku. “Pro Klause je typické, že dlouze hovoří o všeobecných věcech a ty důležité přejde několika větami. Určitě se bude argumentačně opírat o Velkou Británii a její zamítavý postoj. To, že Nečas nakonec sklapne kufry, je jasné. Klausův vliv na Véčka nebude hrát roli, ale guvernér ČNB, kterého si nominoval, už je pochopitelně v lati. Troufám si tvrdit, že ty peníze nakonec do EU stejně pošleme,“ uzavřel Zbořil.

Nezasahuj

Opozice má o prezidentově misi jasno a varuje před jeho intervencí  „Je dost pravděpodobné, že prezident bude nabádat proti záchraně eura, tak jako to dělá už dlouho,“ říká pro ParlamentníListy.cz místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek. 

„Prezident by neměl zasahovat do kompetencí vlády. Snad by mohl jako ekonom vysvětlit Věcem veřejným, že rezervy ČNB nesouvisí s dluhem, ani výdaji rozpočtu, ale s měnou,“ nechal se pak slyšet také ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš.

Dva tábory, půjčit či nepůjčit peníze?

Mezinárodní měnový fond má získat půjčku 200 miliard eur na záchranu eurozóny a ČR by se na ní podílela částkou 3,5 miliardy eur, tedy 89 miliard korun. Proti tomu se však na české politické scéně vzedmula vlna nevole.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na sebe přivolal hromy a blesky koaličních partnerů, když nedávno v ČT uvedl, že Česku mnoho jiných možností než půjčit MMF nezbyde. „Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je povědomen nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za osud České republiky, a že ví, že se Česká republika nesmí a nemůže izolovat v Evropě. Že by to bylo nastoupení velice strmé cesty dolů,“ prohlásil Schwarzenberg na adresu předsedy vlády Petra Nečase.

Ani to však premiérův postoj k půjčce nezměnilo. „Už minulý týden jsem řekl, že jsem k ní velmi skeptický. Je to velmi vysoká částka a vláda by podle mého názoru měla požádat Českou národní banku o její uvolnění z devizových rezerv jen v případě, že by všechny ostatní země mimo eurozónu půjčky poskytly a nám by hrozila izolace,“ řekl Nečas Lidovým novinám.

S půjčkou by se těžko smiřoval i ministr financí Miroslav Kalousek. „Z ryze fiskálního hlediska je to samozřejmě nevýhodné a vysoce rizikové. Neznám ministra financí, kterému by se do toho chtělo. Není to ale otázka fiskální, ale zahraniční politiky a priorit tohoto státu,“ uvedl. „Osobně se domnívám, že Česká republika si může dovolit negativní postoj jenom tehdy, pokud by nezůstala osamocená jen s Velkou Británií a orbánovským Maďarskem,“ dodal ministr financí.

Ministr financí by zkusil vyjednat nižší půjčku

„Pokud by se rozhodly půjčit zbylé země mimo eurozónu Polsko, Švédsko a Dánsko, tak bych byl pro to, abychom se také zapojili. Ale pokusil bych se vyjednat, aby šlo o nižší částku. Přece jen je rozdíl, když půjčují země eurozóny, tedy ve své měně, a my, tedy ze svých devizových rezerv,“ říká pro ParlamentníListy.cz Miroslav Kalousek.

Jakou částku by se místo určených 89 miliard korun pokusil vyjednat, nechtěl ministr financí konkretizovat, nejdříve chce se svým návrhem seznámit vládu. „Pokud bychom se nakonec shodli na poskytnutí půjčky, půjdu v takovém případě pokorně žádat bankovní radu, která jediná o tom musí rozhodnout,“ připomíná Kalousek nezastupitelnou úlohu nejvyššího řídícího orgánu ČNB.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE