Katastrofálních povodní v Česku bude přibývat, domnívají se někteří klimatologové. „Voda se nemá kam rozlít, protože je vše regulované, všude jsou přehrady a ze všeho chceme mít užitek. V tu ránu přírodu brakujeme, vykořisťujeme a takto se nám odvděčuje. Tak to, bohužel, je,“ naznačuje hlavní důvod běsnění živlu etnograf Mnislav Zelený – Atapana. Ten celý život jezdí za indiány k největší řece světa Amazonce a vidí, jak domorodci dokážou spokojeně žít i s manýry takového veletoku.
Indiáni vědí své
V Amazonii, jakož i všude jinde, jsou povodně pravidelně. „Tamní kmeny, jako třeba Jawalapiti, žijí u řeky a vědí, že hladina každým rokem vyleze pět až šest metrů nahoru. Proto osady postavili tak, že jim povodně neuškodí. Tisíce let tam žijí a tisíce let vědí, jak to funguje. Buď vesnici postaví daleko, že tam voda nedosáhne, nebo na kůly. Nedávno jsem byl u indiánů v Ekvádoru a tam mají vysoký břeh a ještě domy na kůlech. Kdyby nevěděli, kam voda dosáhne, tak jsou idioti. Náčelník by při neštěstí ihned ztratil prestiž,“ podotýká Zelený - Atapana.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský