Ústavní soud zamítl výraznou většinou hlasů stížnost proti zákonu o majetkovém vyrovnání. Zrušení normy počátkem letošního roku postupně navrhli senátoři z podnětu Věcí veřejných a po nich poslanci ČSSD a KSČM, kteří tak měli status vedlejších účastníků řízení. Všechny tři návrhy žádaly zrušit zákon jako celek, senátoři ještě jako alternativu předložili zrušení některých konkrétních paragrafů, vět či slov. K výroku a odůvodnění nálezu uplatnili odlišná stanoviska soudci Jaroslav Fenyk, Vojen Güttler, Jan Musil a Pavel Rychetský.

Většina pléna Ústavního soudu přitom shledala jako protiústavní jen jediné ustanovení zákona, a to v § 5 písm. i) zákona, v němž se mezi skutečnostmi, které se považují za majetkovou křivdu, mimo jiné uvádí znárodnění nebo vyvlastnění majetku bez vyplacení spravedlivé náhrady. Plénum Ústavního soudu dospělo k závěru, že je nezbytné v tomto ustanovení zrušit slovo „spravedlivé“, neboť v kontextu celé věci není zřejmé, jaká výše náhrady by byla považována za spravedlivou a podle jakých měřítek (zda dobových nebo současných) by se měla hodnotit.

Podle Víta Bárty vyslal ÚS signál, že krást se nemá, ale někteří mohou

„Vím, že většina země v těchto hodinách žije zcela jinými starostmi, nicméně musím komentovat verdikt Ústavního soudu, jehož rozhodnutí jsem byl dnes přítomen. Ústavní soud morálně církevní restituce, tak jak jsou nastaveny, odsoudil, ale krádež miliard potvrdil. Reálný apel národu od Ústavního soudu je tak ten, že krást se nemá, ale někteří mohou,“ komentuje verdikt Ústavního soudu na svých webových stránkách předseda Věcí veřejných Vít Bárta.

Paradoxní je, že počet poslanců zběhlých z jeho strany postačoval právě k tomu, aby spolu s ODS a TOP 09 mohl být přesně stojedničkovou většinou zákon o církevních restitucích schválen. „Jen připomenu, že Ústavní soud odmítl minulý týden vyslechnout svědky, a to nejen ty, které navrhovaly Věci veřejné. Poslední instance, která tak mohla v této zemi zastavit vydávání obřího majetku – bez transparentních seznamů majetku, s chybami ve znění zákona, které znevýhodňují český stát, vyřkla svůj ortel,“ kritizuje Vít Bárta.

Podle Hnutí za Přímou Demokracii tedy neplatí věty z Ústavy

„Znovu a znovu se utvrzujeme o tom, že demokracie v ČR je jen iluze. Příklad církevních restitucí je toho zářným příkladem. Drtivá většina občanů považuje církevní restituce za nemravné a nesouhlasí s nimi. Přesto byl tento zákon Parlamentem schválen a Ústavním soudem posvěcen. Vyplývá nám z toho jediné. Věty obsažené v článku 2 Ústavy ČR jako: Lid je zdrojem veškeré státní moci..., Státní moc slouží všem občanům..., nejsou v praxi naplňovány,“ uvádí ve svém prohlášení Hnutí za Přímou Demokracii.