Důvodů, proč se jedna strana sporu rozhodne využít trestního řízení, je podle právníků víc. Na jeden upozornila Lenka Bradáčová. Díky zneužívání trestního řízení, které prý umožňuje chybná legislativa, se podle ní strany sporu, které této šikany využívají, snadno dostávají k citlivým informacím, s nimiž pak nakládají v civilním řízení. „Jedna strana sporu podá trestní oznámení a pak má právo nahlížet do spisu. Pak získá citlivé informace, které by nikdy u civilního soudu nezískala,“ vysvětlil pro ParlamentníLísty.cz advokát Kubíček.

Trestní řízení na rozdíl od civilní žaloby nic nestojí

Ale Kubíček uvádí i další důvody, které vedou věřitele nebo poškozené k podání trestního oznámení. „Když vymáhají pohledávku v občansko-právním řízení, musí zaplatit pět procent z vymáhané částky, a když prohrají, ještě musí uhradit náklady protistrany,“ popisuje. Nebo využijí trestního stíhání jako tlaku na druhou stranu sporu, aby jim raději vyhověla, než se nechala trestně stíhat. Jednodušší a hlavně výhodnější tedy je nesplácení dluhu označit za podvod a podat trestní oznámení. „Trestní řízení oznamovatele nic nestojí a nic neriskují, i když prohrají,“ prohlásil právník. Přitom ne každý, kdo není schopen dostát svým závazkům, je podvodník, který chtěl vylákat peníze nebo službu s úmyslem, že to nezaplatí. „Může se dostat do druhotné platební neschopnosti,“ objasňuje, jak se často ne vlastní vinou může někdo dostat do problémů s uhrazením svých závazků. V takovém případě je podle něj na místě žaloba u civilního soudu, nikoli trestní řízení, při kterém se zbytečně zahlcuje policie i státní zastupitelství, která by měla pracovat na trestně-právních případech. „Navíc takovým případům často ani nerozumějí, protože nepracují s občanským nebo obchodním právem,“ dodává Kolja Kubíček. Upozorňuje, že za neplnění závazků nemůže být dlužník uvězněn.

Policie by měla trestní oznámení v některých případech odmítnout

Na rozdíl od vrchní státní zástupkyně nepovažuje advokát za příčinu této praxe chybnou legislativu, ale to, že policie nebo státní zástupce neodmítne hned na počátku podobné trestní oznámení s odůvodněním, že jde o občansko-právní záležitost, nikoli trestní. Obává se, že dokud není uplatněna za zneužívání trestního oznámení žádná sankce za křivé obvinění, situace se zřejmě nezlepší, protože i právníci této možnosti využívají, hlavně u nejisté věci, kde hrozí prohra a placení nákladů soudního řízení protistraně.

Stížnost pro porušení zákona nebo institut dovolání nesou výrazné totalitní rysy

Tyto praktiky potvrzuje i advokát Milan Hulík, který na podobné chyby upozorňuje už téměř dvacet let: „To se opravdu děje, protože při šetření si musí policisté vyžádat i občansko-právní spis, do kterého by oznamovatel neměl jinak přístup než přes trestní spis.“

Ale problematických je v legislativě podle jeho názoru mnohem víc věcí, například stížnosti pro porušení zákona nebo institut dovolání podle něj nesou výrazné totalitní rysy. „Jsem rád, že některé věci kritizuje i předseda Nejvyššího správního soudu „s vyšší autoritou, než mám já,“ řekl ParlamentnímListům.cz, protože šéf Nejvyššího správního soudu Josef Baxa na odborné konferenci prohlásil, že stát už není schopen přijímat zákonné normy, které by pak sám dokázal uvádět do praxe, kontrolovat jejich uplatňování a sám je dodržoval. „Systémy jsou zahlceny blbostmi, to nelze jinak vyjádřit,“ konstatoval Baxa.

Zákony a právo nemají žádný respekt

Advokát Hulík souhlasí s tímto názorem. Příčinu vidí v poklesu autority justice. „Lidé si zvykli, že za komunistů bylo právo nástrojem komunistů, ztratilo autoritu a respekt. Václav Havel mluvil o lásce a pravdě, prezident Klaus na právo kašle,“ prohlásil advokát. To všechno prý dovedlo právo k dnešnímu tristnímu stavu. „Soudce Baxa má pravdu, že stát se rozkládá, není schopen zajistit výkon a ochranu svých vlastních zákonů,“ dodal právník. „Chyba není v zákonech, dokud nebude respekt k právu, k zákonům, třeba i špatným, protože i špatný zákon je lepší než žádný, tak se nic nezmění. Dokud nebude fungovat řád, nepomůže sebelepší legislativa,“ je přesvědčen doktor Hulík. A popisuje, jak lidé chodí k soudu v montérkách, kraťasech nebo maskáčích. „To by si nikdo v USA nebo Velké Británii nedovolil,“ dodává advokát.