Ministr Dobeš se rozjel: Studenti parazitují na pracujících

07.03.2012 14:51 | Zprávy

ROZHOVOR Ministr školství Josef Dobeš (VV) je rozzloben na TOP 09. Podle něho tato strana zablokovala zavedení školného. Současný systém je podle něho asociální a studenti de facto parazitují na mnohdy nemajetných pracujících. Akademici ani studenti si nechtějí vypustit svůj zahnívající rybníček a nechtějí do něj vpustit štiky konkurence. Je potřeba snížit počet vysokých škol i studentů a lépe měřit výsledky vědy a podpořit spolupráci s praktickou ekonomikou.

Ministr Dobeš se rozjel: Studenti parazitují na pracujících
Foto: Hans Štembera
Popisek: Josef Dobeš

Jaká je nyní vaše pozice k zavedení školného?

Díky kompromisu v koalici jsem přistoupil na řešení, které ale těžce nesu. Já říkám, že školné má být a má být i podle programového prohlášení vlády. Dohodli jsme to v koalici a nevzniklo to za jeden den, ale dlouhodobě na tom pracovaly týmy koaličních stran a stanovily harmonogram. Především si myslím, že školné je správné z principu. Ten asociální model, který dnes existuje, že máme nejdelší bezplatnou dobu studia v celé Evropě, sedm let, tedy tři plus jedna, dva plus jedna, a že to platí lidé ze svých daní, je nepřípustné. Pan prezident řekl slovo parazitování. Já systém bez školného považuji za sociální nespravedlnost. Protože paní u pokladny, kterou potkáváme v marketu, platí ze svých daní vysokoškoláky, kteří pak budou mít díky ní mnohem vyšší příjmy. Klempíř, který se živí svýma rukama a leze v mrazech po střechách, tak také platí studenty, kteří pak budou mít mnohem vyšší mzdu než on. Rodina, která má tři děti, které nejsou pro vysokoškolské studium nadány a nedostanou se tam, tak také platí vysokoškolské studenty. To je asociální, pan prezident říká parazitující, já s tím souhlasím.

Dnes nemáme  dostatečně silnou podporu pro sociálně slabé studenty. Máme nějaká sociální stipendia, ale nemáme podporu při studiu. Je spočítáno, že když někdo studuje vysokou školu, tak to stojí tu rodinu devět tisíc měsíčně. Když je rodina sociálně slabší a dostane se těsně nad úroveň, kdy se dává sociální podpora, tak musí každý měsíc ze své peněženky dát devět tisíc na studenta. Proto já říkám, že je potřeba připravit sociální podporu pro nadané studenty ze sociálně slabých skupin. Ale pak je potřeba natvrdo zavést školné.  

Zhruba 24. ledna vydala TOP 09 tiskovou zprávu, že paní docentka Putnová, předsedkyně školského výboru, se setkala se studenty a vydala prohlášení, že školné má být nejdříve v roce 2015, protože dříve se to nedá stihnout. Samozřejmě, že se to nedá stihnout, když mi budou poslanci TOP 09 házet klacky pod nohy. Když to budou topkaři takto sabotovat, tak se to nedá stihnout ani v roce 2020. TOP 09 odstoupila od programového prohlášení vlády, vyšla vstříc požadavkům studentů a vyšla vstříc tomuto asociálnímu systému. Pak v tom kompromisu jsme řekli ve spolupráci s panem premiérem, že v tuto chvíli je jediná uhratelná varianta to školné nad řádnou dobu studia pěti let a otevřít diskusi k nějakému poplatku neboli zápisnému za semestr. To beru jako kompromis, který je pro mě těžko přijatelný. Čím více si zažívám reakce na tento ústupek, tím víc zjišťuji, že to nebylo správné rozhodnutí. Na druhou stranu koaličního partnera si nevybíráte a tahle rána do zad způsobila, že musím odstoupit od něčeho, co považuji za naprosto správné.

Čili odstoupení od školného je kvůli TOP 09? Některá média uváděla, že si tak chcete koupit studenty, aby neprotestovali proti reformě vysokého školství.

Jednoznačně kvůli TOP 09. Ale v žádném případě toto vůči studentům nebylo zklidňující, ale naopak to je projevení slabosti a najednou se zde vyrojila spousta tak zvaných expertů na akademické svobody. Vnímám ten ústupek jako velkou chybu, ale pokud jedna z koaličních stran takto uhne, tak zbylé dvě strany s tím nic neudělají. Ještě na podzim seděli v pracovní skupině tři zástupci koaličních stran, i TOP 09, všichni odsouhlasili oba věcné záměry zákonů. Pak pan Gazdík najednou v lednu přišel, že to neplatí: naši zástupci nejsou svéprávní a jejich závěry nejsou reprezentativními závěry TOP 09, říkal de facto. Nikoho v září nenapadlo, že když TOP 09 nominovala své zástupce, že to nebudou reprezentanty pozic strany, ale soukromé osoby. To já beru naprosto za nefér jednání.



Vy jste narazil na studenty a jejich pojetí akademických svobod. Někteří pravicoví akademici jako třeba profesor Miloslav Bednář či profesor Milan Knížák je kritizovali, že jejich pojetí akademických svobod zní zhruba takto: daňový poplatníku, dej nám peníze, my si pak s nimi budeme dělat, co chceme a ty se nestarej, na co je použijeme; sami si určíme studijní programy a na co peníze půjdou. Prý se jedná o jakési vyvlastnění vysokých škol studenty a profesory, kteří si je privatizují sami pro sebe, a stát a politici jako demokraticky zvolení reprezentanti voličů-daňových poplatníků pak nemají mít na fungování škol vliv. Jak se na to díváte?

Vidím to podobně. Jednoznačně platí, že daňoví poplatníci mají právo kontrolovat, na co jejich peníze půjdou. Na veřejné vysoké školy jde 20 miliard ze státního rozpočtu, které platí lidé z daní, takže stát jako jejich reprezentant by měl mít kontrolu a právo mluvit do toho, jak se ty peníze využijí. To není žádné omezování akademických svobod. To je právo na kontrolu. U mnohých studentů a akademiků vidím snahu zakopat se na pozicích, které jim vyhovují. Bojí se vzniku konkurence. Jde o konkurenceschopnost studentů, škol, ale musí být konkurence v boji o pozice na vysokých školách. My říkáme, že o rektorovi by mělo rozhodnout výběrové řízení. Senát vybere vhodné kandidáty do mezinárodního výběrového řízení, kam mohou přijít lidi z praxe. Je to otevření se konkurenci. Velmi mě pobavilo, když pan rektor Mathé říkal, že to už jde i dneska a proč se to tak snažím tlačit. Já jsem se ho zeptal, kolik rektorů takto vzešlo z výběrových řízení. On odpověděl, že žádný.

Takto bychom v rámci reformy mohli mít i uznávané rektory ze zahraničí, rektory z praxe, třeba člověka, který například přinesl před tím úžasné výsledky v aplikovaném výzkumu v nějaké firmě. Akademická obec je ale uzavřená a této konkurence se ve své většině bojí. Rovněž by mělo platit, že profesorská funkce by měla být vázána ke konkrétní univerzitě, a ne automaticky ke všem. Když chce být někdo profesorem i jinde, tak by měl ve výběrovém řízení obhájit, že může být profesorem i na jiné univerzitě. Toto by znamenalo stálý souboj o kvalitu a větší konkurenci a rozumím tomu, že se části akademiků nebude líbit, že stojatá voda v zatuchlém rybníce by se rozčeřila a vnikly by mezi ně štiky. To je podstata problému.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lukáš Petřík

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Sociální služby

Nemyslíte, že mnohem větší problém, než jsou finance, i když ty jsou většinou alfou omegou všeho je fakt, že populace stárne, ale sociální systém na to není vůbec připraven a nic se neděje? Už teď je problém sehnat třeba pečovatelák a další služby. Kdy začnete řešit tento problém? Protože už se měl ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Nalaďte se na adventní čas mezi traktory v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi

22:03 Nalaďte se na adventní čas mezi traktory v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi

Nalaďte se na adventní čas předvánočním programem pro celou rodinu. Muzeum zemědělské techniky v Čás…