Ještě nikdy nevyvolaly milosti udělené prezidentem Václavem Klausem tolik rozruchu jako ty z minulého týdne. Pochybnosti se týkaly případu bývalé šéfky Metropolitní univerzity Praha Anny Benešové, jíž prezident prominul podmínku za uplácení, a odklad nástupu do vězení ze zdravotních důvodů pro Tomáše Malinu, který dostal pět let vězení za stomilionovou zpronevěru.
Je to i proto, že až dosud to Klaus na rozdíl od svého předchůdce Václava Havla s milostmi nepřeháněl. Udělil jich 387, což za jeho funkční období činí v průměru 43 milostí ročně. To Havel jimi zdaleka tolik neskrblil. Rozdal jich 1948, za rok průměrně 150. A zatímco Klaus milosti zdůvodňuje a uvádí celá jména omilostněných, tak Havel uváděl jen iniciály omilostněných a většinou důvody pro milost neuváděl.
Havel s milostmi myslel na své známé
První český prezident neváhal otevřeně pomáhat svým známým, což prokázal především milostí pro kolegyni z disentu Martu Chadimovou ještě před vynesením rozsudku. Také Martin Odložil, syn Věry Čáslavské, dlouholeté Havlovy přítelkyně, od něj dostal milost poté, co byl odsouzen na čtyři roky do vězení za to, že smrtelně zranil svého otce Josefa Odložila. A milost od Havla dostal i cyklokrosařský mistr světa Radomír Šimůnek, jenž vjel do protisměru a v protijedoucím autě zabil tři lidi.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník