Onou změnou, umožňující průnik malých stran, hnutí a skupin, a tím i oslabení těch velkých zavedených partají, by byly tzv. virtuální národní volební obvody. Jinými slovy, do parlamentu by se mohli dostat zákonodárci nejen na principu reprezentace občanů žijících na určitém území (v případě Poslanecké sněmovny jde o kraje), ale také zástupci různých společenských skupin, které by právě mohli volit lidé po celé ČR.
"Parlament bychom tak roztříštili zástupci různých hnutí a zlomili bychom monopol velkých stran," tvrdí Okamura a dodává, že by tím došlo i ke zkvalitnění kandidátek, protože právě tímto krokem by se velké strany snažily získat vliv zpět. "Když bude kandidovat člověk zastupující nějakou společenskou skupinu, mohl by kandidovat v rámci celé České republiky," dodává podnikatel a známá mediální tvář.
Sociolog Lebeda: Říká se tomu korporativismus
Podle specialisty na volební systémy Tomáše Lebedy z České akademie věd je ale Okamurův nápad již vyzkoušený a vzpomínky na něj jsou poměrně smutné. "Takovému systému se totiž říká korporativismus a byl typický pro fašistickou Itálii," připomíná Lebeda. Jakákoliv implementace reprezentace stavovských skupin do zastupitelské demokracie má prý pachuť totalitních systémů fungujících před druhou světovou válkou.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: az